Masarykova univerzita zřídila na počátku roku 2005 vlastní Centrum pro transfer technologií (CTT), které má poskytovat služby fakultám a dalším součástem Masarykovy univerzity. Přestože pracoviště podobného typu bývají běžnou součástí univerzit nejen v západní Evropě, USA a dalších vyspělých zemích, na MU doposud chybělo. Úlohu a činnost tohoto centra objasňuje jeho ředitel Ing. Jiří Soukop.
Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity vzniklo k 1. lednu letošního roku zejména díky úsilí prof. Ivana Holoubka a prof. Jana Slováka. Ředitelem Centra je od dubna 2005 Ing. Jiří Soukop (na fotografii). Foto: Václav Štětka.
Samotný projekt vznikl v roce 2004. Z pověření děkanů Lékařské a Přírodovědecké fakulty MU na projektu pracoval profesor Ivan Holoubek společně s prorektorem Janem Slovákem. Projekt byl předložen do Operačního programu Průmysl a podnikání v rámci evropských strukturálních fondů, byl přijat a v letošním roce ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo o přidělení dotace. Činnost CTT tak bude do poloviny roku 2008 z převážné části financována z účelových veřejných prostředků. Záměrem předkladatelů projektu byla „dekriminalizace“ akademického podnikání a profesionální podpora vývoje a komerčních spoluprací na MU. Samotné CTT vzniklo jako univerzitní pracoviště k 1. lednu 2005.
Jaká je tedy role CTT na MU?
Jak již název našeho pracoviště naznačuje, je to využívání technologií a znalostí mezi MU a jejími komerčními partnery. Pod tímto zastřešujícím pojmem se skrývá řada činností počínaje podporou využívání výsledků výzkumu a vývoje na MU, přes zajišťování právních a ekonomických služeb souvisejících s komercializací, vyhledáváním investorů a ochranou tohoto duševního vlastnictví (např. formou patentu), až po prodej licencí nebo vznik spin-off (tj. vznik firem s účastí MU), včetně zajištění právního bezpečí těchto úkonů. S tím je spojen finanční přínos součástem Masarykovy univerzity a v neposlední řadě původcům inovací. Tím chci říci, že jsme především k dispozici vědeckým pracovníkům, kteří dosáhli určitého výsledku, a poradíme jim, jak s tímto výsledkem nakládat, jaké jsou možnosti jeho komerčního využití a jak se oni osobně mohou podílet na příjmech z komerčního využití výsledku jejich práce na MU.
Jde o poměrně nové věci. Jaké máte s těmito činnostmi zkušenosti, od koho se učíte?
To je dobrá otázka, protože transferem technologií na univerzitách se v ČR v minulosti zabývalo velmi málo lidí a není příliš na co navazovat. Pokud to jde, snažíme se sbírat zkušenosti v zahraničí a samozřejmě v odborné literatuře. Kolegyně dr. Eva Janouškovcová absolvovala na jaře dvouměsíční stáž na obdobném pracovišti McGill University v Montrealu (jde o největší vědecko-výzkumnou univerzitu v Kanadě). Já jsem v létě krátce sbíral zkušenosti v Utrechtu a právě nyní se chystám na velmi dobře připravený týdenní trénink na Cambridge University a Oxford University pořádaný a financovaný britskou ambasádou. CTT MU se také stalo členem dvou evropských asociací center pro transfer technologií, což nám umožňuje získávat nejlepší evropské zkušenosti a účastnit se velmi kvalitních seminářů a školení. Nerad bych opomněl spolupráci s Jihomoravským inovačním centrem (JIC), které nabízí prakticky úplné portfolio služeb začínajícím firmám a podnikatelům a pro které je CTT kontaktním partnerem s MU.
Snahou Centra pro transfer technologií je pomáhat vědcům při komerčním využití výsledků jejich práce. Mezi ty, jež budou takové služby jistě chtít využívat, patří pracovníci v odvětví biomedicínských technologií, soustředěných do prostor bohunického ILBITu. Na snímku RNDr. Radovan Fiala, CSc. při přípravě měření na NMR spektrometru Bruker Avance 600 v ceně přes 34 milionů korun. RNDr. Fiala se zabývá vývojem metod NMR spektroskopie a jejich použitím ke studiu struktury a dynamiky biomolekul, zejména nukleových kyselin. Model jedné takové nukleové kyseliny je vidět v pravé části obrázku. Foto: Ondřej Ženka.
Naše pracoviště je teprve ve fázi personální stabilizace a rozvíjení základních činností. Zahraniční zkušenosti jsou takové, že obdobná pracoviště jsou plně výkonná a personálně i ekonomicky stabilizovaná po přibližně pěti až osmi letech činnosti. V českém akademickém prostředí, a zejména za současné legislativy České republiky, to může být ještě složitější. Každopádně jsme během minulých měsíců převzali agendu patentů, užitných vzorů a dalších předmětů průmyslového vlastnictví, která byla evidována na rektorátě MU, a podnikli jsme zásadní kroky ve věci komerčního využití jednoho z dosud platných patentů. Doposud jsme se podíleli na podání dvou nových patentových přihlášek v rámci ČR a dvou přihlášek evropských. Velice si cením toho, že jsme již získali důvěru několika úspěšných vědců na MU a jsme jim nápomocni při realizaci jejich inovací. Zajišťovali jsme také smluvní spolupráci Masarykovy univerzity se Cedars-Sinai Medical Centre a podíleli jsme se na tvorbě některých dalších smluv souvisejících s ochranou duševního vlastnictví.
Velice podstatným (byť z hlediska uživatelů našich služeb ne tím nejzásadnějším) krokem bude nastavení vnitřních pravidel pro nakládání s duševním vlastnictvím na MU. Proto jsme připravili novou směrnici o duševním vlastnictví, která je především návodem pro vědecké pracovníky a odpovědné pracovníky univerzitních součástí a prošla už základním připomínkováním několika představitelů univerzity. Dalším plánovaným výstupem je například konference Inovace a transfer technologií – britské zkušenosti, kterou pořádá Britské velvyslanectví ve spolupráci s Jihomoravským krajem, MU a JIC ve dnech 9. a 10. ledna 2006 v prostorách auly PřF MU. Zde budou mj. prezentovány i zkušenosti s transferem technologií na MU.
