„Léčbu jsme začali od poloviny minulého desetiletí zkoušet experimentálně a vedla k překvapivě vysokému procentu léčebných odpovědí, u části pacientů pak dokonce k dlouhodobé kontrole choroby,“ říká Jaroslav Štěrba, přednosta kliniky dětské onkologie ve Fakultní nemocnici Brno.
Důvody, proč má léčba takový efekt, zatím vědci jen tuší a jsou předmětem výzkumu, na kterém lékařská fakulta spolupracuje i s Masarykovým onkologickým ústavem. Společně se spolupracujícími institucemi v Bostonu a Torontu, je brněnská fakultní nemocnice jedním z prvních pracovišť, kde se metronomická léčba klinicky využívá.
Léčba se zatím nasazuje jen u pacientů, u kterých došlo k návratu onemocnění nebo u těch s vysoce rizikovou nemocí. Lékaři už ze zkušeností ví, že nasazením klasické chemoterapie v takových případech sice docílí léčebné odpovědi, zpravidla ale nemá dlouhého trvání. „Dříve tito pacienti dostali další vysoké dávky chemoterapie, eventuelně se transplantovala kostní dřeň, jenže za cenu obrovské toxicity. Naprostá drtivá většina pacientů svému onemocnění dříve nebo později podlehla,“ popisuje dřívější postup Štěrba.
Se zavedením metronomické léčby se vše zřejmě mění k lepšímu. „Nejen že máme vysoké procento léčebných odpovědí, léčba navíc probíhá ambulantně a doma, a tedy ve velikém komfortu. Kvalita života pacientů se tím pádem zvýší,“ vysvětluje přednostka kliniky. Léčené děti mohou normálně chodit do školy a sportují, oproti běžné chemoterapii jim ani nevypadávají vlasy. Léčba má navíc pozitivní ekonomický efekt. „ Je podstatně levnější dát pacientovi recept na tabletky, než aby chodil do nemocnice, kde musí léčbu dostávat do žíly,“ dodává Štěrba.
Kdy a jestli se metronomická léčba začne využívat v běžné praxi, tedy nejen při léčení případů, kdy již byly vyčerpány standardní možnosti, zatím ale není jisté. „Musí se to teprve stát předmětem klinických studií. Žádáme v této souvislosti o granty a věříme, že pokud nalezneme podporu, můžeme tuto léčbu posunout dopředu,“ říká přednosta. Dodává také, že zejména u léčebných postupů, které se týkají dětí, není možné riskovat, že se výsledky léčení zhorší. Pro dospělé metoda zřejmě vhodná nebude.
Onkologická onemocnění na jižní Moravě
Podle nejnovějších statistik má Jihomoravský kraj smutné prvenství ve výskytu rakoviny u dětí. Podle lékařů je zde průměrně 1,9 nemocných dětí na každých 10 tisíc. To má být více než trojnásobek oproti karlovarskému kraji a více než dvojnásobek ve srovnání s krajem ústeckým.
„Nemáme pro to jednoznačné vysvětlení, ale jistě zde lze zmínit infekční teorii astmatu, která ale platí naprosto stejně pro leukémie, a sice že čím později je dítě vystavené kontaktu s infekcí, tím vyšší riziko onemocnět má,“ naráží Štěrba na skutečnost, že děti jsou obecně čím dál tím později vystavovány kontaktu s kolektivem či vnějším prostředím. Odborníci potvrzují, že v posledních 20 letech je v Česku skutečně vidět nárůst výskytu leukémií u předškoláků.