O své vědecké práci s nadsázkou říká, že to je jako dívat se klíčovou dírkou do minulosti. Michal Horsák, odborný asistent z Ústavu biologie a zoologie Přírodovědecké fakulty MU, který přednášel i na konferenci Zoologické dny, totiž zkoumá měkkýše. Ty, které stále najdeme v přírodě, i ty, kteří dávno uhynuli, a v usazených sedimentech po nich zůstaly jen vápenité schránky. Právě díky nim se dá leccos zjistit například o době, v níž daný organismus žil. Může být vzdálená i několik tisíc let. „Schránky se ale zdaleka neukládají všude, potřebují speciální podmínky. Dokážeme tak popsat jen místa, kde je najdeme, proto to přirovnání ke klíčové dírce. Máme omezený výhled,“ vysvětluje Horsák.
I tento pohled však může poskytnout unikátní informace. Třeba jako v případě, kdy Horsák a jeho spolupracovníci určovali díky schránkám měkkýšů a radiokarbonovému datování stáří vzácných slatinišť v Západních Karpatech na Slovensku. Jedinečná jsou dnes totiž už jen samotná slatiniště. „Jde o mokřady, kde se ukládá sediment. Většinou jsou to rozměrem malá místa, kterých je dnes o to méně, že je lidé v minulosti často odvodňovali a těžili zde rašelinu,“ popisuje Horsák a dodává, že právě na takové lokality se vážou specifické druhy rostlin a živočichů. V okolí slovenských Stankovan nejen že se je podařilo zachovat, ale brněnští vědci navíc zjistili, že jsou nejstarší, jaká kdy našli. „Říkáme, že je to stanovištní mamut, protože lokalita mohla potenciálně zažít ještě mamuty. Je stará 15 až 17 tisíc let,“ dokládá výjimečnost místa biolog.
I tak slatiniště málem zničili stavební dělníci, když zde prováděli práce spojené s výstavbou nové dálnice. „Plánovali tam položit optický kabel. Přestože je místo chráněné a porušili tím řadu zákonů,“ nerozumí ještě dnes postupu stavební firmy Horsák. Díky přičinění vědců se však nevratnému poškození lokality s největší pravděpodobností podařilo zabránit. „Povedlo se vyvinout mediální tlak, takže stavaři nechali místo být. Bylo to velké zadostiučinění,“ říká Horsák.
Proč vyhynuli mamuti?
Malakologové (jak se vědcům, kteří se zabývají měkkýši, říká) a botanici z přírodovědecké fakulty spolupracují na různých projektech i s odborníky na geografické informační systémy. Podle nálezů totiž dokáží popsat, jaké panovalo v dané oblasti klima nebo teplota. Geografové jim zase na oplátku přispívají klimatickými modely, jež pomáhají predikovat změny klimatu, a jak by na ně mohli reagovat živočichové a vegetace.
Jeden takový výzkum chystají v současnosti. Povede jej profesor Milan Chytrý, který měl před třemi lety na starosti pětiletý projekt v další biologicky velmi zajímavé lokalitě, na jižní Sibiři. „Vždycky se říkalo, že pokud chceme vidět obdobu středoevropské krajiny v období glaciálu, tedy doby ledové, kdy bylo mnohem chladněji a sušeji než dnes, máme jet právě tam. Nám se tento předpoklad podařilo potvrdit,“ upozorňuje Horsák. Podle něj na Sibiři pořád ještě normálně žije celá řada druhů, které se ve střední Evropě najdou pouze ve fosilním stavu nebo v mnohem menším množství v alpských či karpatských velehorách.
V novém projektu, na kterém budou badatelé z Masarykovy univerzity spolupracovat s těmi z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, je však čeká jiná výzva. Pokusí se zjistit, co mohlo za vyhynutí mamutů a jiných velkých býložravců. „Existuje teorie, že je vybili lovci nebo že se změnilo prostředí a oni neměli co jíst. Zdá se, že blíž pravdě je druhá hypotéza a my se na ni chceme zaměřit podrobněji,“ naznačuje Michal Horsák.
Co ono podrobněji znamená? Z rozboru žaludků zvířat, která jsou na Sibiři zamrzlá v permafrostu, se zjistilo, že se živila především stepní vegetací. Jenže se zvlhčením klimatu v krajině převládla tundrová vegetace, mamutům tak ubylo potravy a to jejich vyhynutí minimálně urychlilo, pokud ho tedy nezpůsobilo přímo. Potud teorie. Jak to bylo doopravdy, snad pomůže odhalit výzkum biologů z Ústavu botaniky a zoologie Masarykovy univerzity.
Zoologické dny
Konference zoologů různých specializací se koná už od roku 1969, Ústav botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a jeho předchůdci se na organizaci akce podílejí od roku 2003. Z původních 150 účastníků se letos dospělo k počtu 490 registrovaných zoologů nejrůznějšího zaměření. Konference, která se v polovině února konala na Ekonomicko-správní fakultě MU, je tak největším setkáním zoologů v Česku, na Slovensku i ve střední Evropě.
