Jako svůj úkol si stanovili ochranu životního prostředí a lidského zdraví. Vědci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) se totiž zabývají tím, jak konkrétně působí škodlivé látky, jež se objevují v půdě, vodě, ovzduší i potravě. Teď k tomu mají ještě lepší podmínky. Od října se totiž postupně stěhují do nového pavilonu, který vznikl díky projektu Cetocoen v bohunickém kampusu.
„Snažíme se určit faktory, které mohou nejvíce ovlivnit zdraví populace. Vyvíjíme navíc také nástroje, jež mohou chemické látky kontaminující životní prostředí odbourávat,“ přiblížila vizi centra Jana Klánová, výkonná ředitelka projektu, jenž vědcům zajistil nadstandardní možnosti.
„V porovnání s tím, co jsme mohli dělat před několika lety, máme teď nesrovnatelné podmínky. Co do komplexnosti by se ve střední Evropě lépe vybavené pracoviště hledalo jen těžko,“ podotkla ekotoxikoložka Klára Hilscherová.
Přístroje za 143 milionů
Mluví-li vědci o vybavení, myslí tím například nové hmotnostní spektrometry pro odhalování stopových množství různých toxických látek, kultivační zařízení pro experimentální kultury nebo laserovou zábleskovou fotolýzu pro studium mechanismů chemických reakcí.
Investice do nových přístrojů se vyšplhají až na 143 milionů korun. Vybavení pomůže stávajícím výzkumným programům a podporu získají rovněž ty, které se teprve rozvíjejí.
Mezi prvně jmenovanou skupinu patří iniciativy spojené s perzistentními organickými polutanty, což jsou člověkem vyrobené chemické látky, které dlouhou dobu přetrvávají v životním prostředí a hromadí se také v tukových tkáních člověka a živočichů. Jejich dlouhodobé působení může mít vážné následky. Způsobují například nádorová onemocnění, vrozené vývojové vady nebo poruchy imunitního a reprodukčního systému.
Dnes už se po celém světě pracuje na monitoringu těchto látek a podílí se na něm také Recetox. Slouží totiž jako Národní centrum České republiky pro perzistentní organické polutanty a Regionální centrum Stockholmské úmluvy pro budování kapacit a přenos technologií.
Sinice mohou i pomáhat
Mezi výzkumná odvětví, která se nově rozvíjí, pak lze započítat výzkum sinic. Pracovníci centra jezdí po vodních nádržích v celém Česku a kontrolují kvalitu vody. Vzorky odebírají i na Brněnské přehradě.
„Letos jsme na ní měli problém vůbec nějakou biomasu nabrat. Kvalita vody v nádrži je výrazně lepší, než na jakou jsme byli zvyklí v dřívějších letech,“ popsala Hilscherová a potvrdila tak dobré zprávy, které o vodě v přehradě v létě přicházely.
Ačkoliv obecně jsou sinice vnímány jako něco negativního, nejnovější výzkumy ukazují, že to tak být nemusí. „Sinice produkují široké spektrum látek a ukazuje se, že některé z nich mohou být použitelné k ochraně před účinky chemoterapie. Potenciálně by je tedy bylo možné využít ve farmacii,“ sdělila Hilscherová.
