Cílem Institutu pro srovnávací politologický výzkum je zkoumání úlohy politických stran a dalších politických aktérů v procesu reprezentace zájmů v podmínkách víceúrovňové vlády. Těmi, kdo mohou artikulovat zájmy občanů a přenášet je do politického prostoru tak, aby se zde například staly součástí politické agendy a byly následně uspokojeny, jsou zájmové skupiny. Mohou to být odbory, ekologická hnutí, církve nebo média. Podle konceptu hlavního řešitele výzkumného záměru prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D. jsou specifickou zájmovou skupinou i politické strany. Právě politické strany, ale i jiní političtí aktéři (zájmové skupiny s politickým rozměrem) fungují v několika politických rovinách – na lokální, regionální, státní a nově i na evropské úrovni. Tento jev je součástí toho, co odborníci nazývají víceúrovňová vláda.
Čeští političtí aktéři v EU
Vstup České republiky do Evropské unie způsobil změnu politické arény, se kterou se čeští političtí aktéři musejí vyrovnávat. V důsledku toho dochází k dynamické proměně politických stran i jiných zájmových skupin; mění se jejich struktura, vazby k voličům či občanům, objevují se nové komunikační a informační strategie. Právě tyto změny tvoří první oblast výzkumu brněnských politologů.
Evropeizace českých politických stran byla patrná již před vstupem do EU, mnohé strany začaly přizpůsobovat své programy dle vzoru stranických frakcí Evropského parlamentu, do nichž chtěli v budoucnu patřit. „Je velmi zajímavé studovat, do jaké míry vznikají takové programy na základě zájmů a požadavků členské základny a nakolik se jedná o taktiku, která má strategické, institucionální nebo třeba i finanční důvody,“ poznamenává prof. Fiala. V devadesátých letech například přišla KDU-ČSL s programem, který byl silně proevropský. Tento program sice odpovídal proevropskému postoji křesťansko-demokratické stranické rodiny v EU, ale nekorespondoval s názory voličů a členů strany. Výzkumy tehdy naopak dokazovaly, že voliči KDU-ČSL patřili, co se týče vztahu k EU, mezi spíše skeptičtější.
Stranické systémy států EU
Druhou oblastí výzkumného záměru je studium politických stran a stranických systémů ve státech EU a částečně i mimo ni. Politologové zde zkoumají působení a vývoj funkcí politických stran, věnují se procesu evropeizace politických stran a jeho důsledkům i interakcím stranicko-politických aktérů na jednotlivých institucionálních úrovních, a to včetně úrovně komunální, jíž doposud nebyla věnována dostatečná pozornost.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., vedoucí Institutu pro srovnávací politologický výzkum. Foto: Ondřej Ženka.
Podle slov Petra Fialy v této oblasti tradičně spočívá největší síla brněnské politologie. „V Institutu jsou vědci, díky nimž se můžeme zabývat většinou stranicko-politických systémů v Evropě – již dlouhodobě se jim věnují a mají i příslušné jazykové schopnosti,“ dodává. Znalost příslušného jazyka je v této oblasti klíčová, politologové pak nejsou odkázáni jen na sekundární literaturu, která je většinou v angličtině, ale mohou své poznatky čerpat přímo z primárních pramenů. Je proto přirozené, že brněnští politologové jsou autory právě vydané publikace Politické strany moderní Evropy (Portál, 2005), svého druhu v České republice ojedinělé, která má odborníkům i laikům poskytnout systematický přehled stranicko-politických soustav v evropských demokraciích.
Má EU vlastní politický systém?
Třetí oblast výzkumu je v lecčems podobná té předchozí. I zde se zkoumají politické strany a stranický systém, ovšem pouze na evropské politické rovině, tedy především v EU. V tom však spočívá největší obtíž. Můžeme evropské politické frakce považovat za plnohodnotné politické strany, nebo je spíše máme chápat jako seskupení, která v sobě zahrnují národní politické strany, jež jsou stále nejdůležitější? Vytváří se na úrovni EU něco jako stranicko-politický systém? Evropská rovina víceúrovňové vlády funguje poněkud jinak, než je tomu na národní úrovni. Je známo, že evropská politika má minimální vazby na voliče, že tradiční rozdělení politických stran tu pokulhává, že neexistuje nic jako „skutečné“ evropské volby – jedná se jen o národní volby s ryze národními tématy, na základě nichž se vybírá do Evropského parlamentu. Úkolem politologů je tedy objasnit všechny zmiňované procesy a popsat, jak je vlastně naplňována politická reprezentace a zprostředkování zájmů na evropské úrovni.
Volební systémy
Součástí politologie jsou také tzv. volební studia, jimž se věnuje poslední část výzkumného záměru. Cílem politologů v této oblasti není jen vymýšlet nové či hlouběji rozvíjet staré teoretické koncepty o volebních systémech, ale také přinášet nové empirické poznatky. K poznání volebního chování by proto mimo jiné měly sloužit terénní výzkumy probíhající při volbách v České republice, ať už komunálních, krajských, parlamentních nebo do Evropského parlamentu. Politologové by rovněž chtěli vybudovat systematickou datovou základnu volebních výsledků z celé Evropy, která by umožnila další prohloubení studia této problematiky, a prostřednictvím vydávání periodika Evropská volební studia povzbudit teoretickou a metodologickou diskusi o možnostech zkoumání voleb a volebních systémů. V České republice není oblast volebních studií příliš rozvinuta, a proto lze také poslední část výzkumného záměru považovat za průkopnickou. Ambice brněnských politologů však již sahají i za hranice České republiky. „Brněnská politologická škola má dnes všechny předpoklady pro úspěšné mezinárodní působení a pro získání dobrého postavení v evropském výzkumném prostoru. První kroky tímto směrem jsme již učinili a doufáme, že k tomu přispěje i náš výzkumný záměr,“ uvedl prof. Petr Fiala.