Většina Čechů chodí špatně, dokonce tak, že to jejich schopnost chůze ohrožuje nebo s přibývajícími léty ohrožovat bude. Právě to ukazuje řada výzkumů i praxe obuvníka Josefa Hanáka. Spojil se proto s experty na lidskou chůzi z fakulty sportovních studií a společně získali patent na speciální obuv, která pomáhá funkčnost nohou vylepšit.
Obě strany se potkaly díky doporučení ředitele boskovické nemocnice. „Řešili jsme jeden problém na noze, o kterém jsem se radil s profesorem Malinou z ústavu antropologie. Pak mi ale v nemocnici v Boskovicích řekli, že výzkumem chůze se na univerzitě zabývají i na fakultě sportovních studií,“ vzpomíná na počátky spolupráce Josef Hanák.
Jeho dílna ve Snovídkách na Vyškovsku je vyhlášená, za třináct let tudy prošly desítky tisíc párů nohou. Dřív chodili lidé k Hanákovi především pro speciální stélky do bot, které pomáhají zmírňovat a řešit řadu ortopedických problémů, jako jsou například kladívkové prsty nebo spadlá nožní klenba.
Právě na funkčnost stélky se experti z fakulty sportovních studií zaměřili nejdříve. „Máme speciální vybavení, kterým dovedeme změřit plantární tlaky nohy, a tím pádem ukázat, jak přesně stélka funguje,“ vysvětluje vedoucí katedry kineziologie Martin Zvonař.
Jak se dělá krok
On a jeho kolegové na přístrojích sledují jednotlivé fáze pohybu nohy, ta totiž při každé části kroku vytváří specifické tlaky. Vědce přitom zajímá jeho síla a místo, kde se vytváří. „Díváme se, jak dlouho spočívá váha těla na patě, klenbě a při odrazové fázi na palci. Optimální vzorec neexistuje u žádného člověka, ale když klenba nefunguje a tlačí, kdy nemá, protože je třeba spadlá, poznáme to,“ uvádí do problému Zvonař, jehož laboratoř potvrdila, že speciální stélky do bot skutečně pomáhají.
Potíž je v tom, že když je člověk vloží do špatné obuvi, je funkčnost pomůcky omezená a stélky se musí často měnit. Proto se kineziologové a obuvníci pustili do vývoje speciálních biomechanických bot, na které získali dokonce patent. Jejich kouzlo spočívá v tom, že nechávají nohu a nožní klenbu pracovat tak, jak potřebuje. Díky tomu se odstraňují potíže, kterými lidé trpí třeba léta. „Napravit nohu ale není jen tak, zlepšení se objevuje po měsících nošení. Ze začátku člověk navíc cítí bolest, protože na takový způsob pohybu už není zvyklý,“ poznamenává Zvonař.
Vytvořením obuvi úspěšná spolupráce nekončí. V laboratoři se aktuálně pracuje na studii pohybu těhotných žen, u nichž se v důsledku rychlého nárůstu hmotnosti nožní klenba propadá podobně jako u obézních lidí. Jiný směr výzkumu představuje výroba obuvi pro lidi trpící cukrovkou. Diabetici mívají velmi citlivé dolní končetiny. Jejich problémy mohou končit až amputací, a proto potřebují speciální boty. I jejich vývoj teď specialisté plánují.
