Proteinové inženýrství zní mnoha lidem jako pojem ze sci-fi filmů. V Loschmidtových laboratořích přírodovědecké fakulty se však právě touto vědní disciplínou zabývají. Studují základní molekulární mechanismy fungování enzymů a vytvářejí nové molekuly i celé buňky, které mají využití například v ochraně životního prostředí či ve farmaceutické výrobě. Teď se jim v této oblasti povedlo získat patent v USA.
Výzkumná skupina má už několik patentů na tři vynálezy. Nejnovější ochranu na novou metodu stabilizace proteinů v organických rozpouštědlech získali ve Spojených státech amerických. Metoda spočívá v úpravě tunelů, které prostupují každou molekulu se zanořeným aktivním místem, a dá se použít na jakékoliv bílkoviny, které molekulární tunely obsahují. „Stabilita je klíčovou vlastností pro celou řadu bílkovin denně využívaných v domácnostech, zdravotnictví, zemědělství nebo průmyslu,“ uvedl vedoucí skupiny Jiří Damborský.
Získání amerického patentu však podle něj bylo obtížné. „Museli jsme opakovaně vyvracet námitky patentového úřadu, který zpochybňoval novost našeho vynálezu. Argumentoval již dříve publikovanými přístupy ke stabilizaci proteinů a zjevné odlišnosti naší metody neviděl,“ doplnil Damborský.
Patentové řízení však posloužilo i jinak. Vědci museli některé patentové nároky vypustit, protože kvůli předčasnému zveřejnění části výsledků výzkumu v Informačním systému Masarykovy univerzity (IS) nebyla splněna jedna z podmínek patentovatelnosti – celosvětová novost. „Díky naší zkušenosti a vstřícnosti vedení univerzity se však podařilo vytvořit systém, který by měl do budoucna podobným situacím zabránit,“ zdůraznil mikrobiolog.
Problém byl v tom, že se některé informace objevily v závěrečné práci studenta, která byla zveřejněna v archivu ISu. Komplikacím se zveřejněním citlivých informací například kvůli potenciální možnosti patentové ochrany se však dá předejít. „Existuje možnost skrýt některé části závěrečné práce. Je však třeba ještě před jejím zveřejněním v Informačním systému požádat o tuto možnost příslušného proděkana,“ uvedla prorektorka pro vzdělávací činnost Ivana Černá. Opatření vychází z článku 38 Studijního a zkušebního řádu a IS nabízí také nový typ žádosti o skrytí části závěrečné práce.
Patenty pomáhají s uplatněním vynálezů v komerční sféře a pomáhají vědcům i se získáváním grantů na další výzkum. „Náš patent se využívá na likvidaci bojové látky yperit pomocí enzymů. Tato technologie se momentálně testuje při likvidaci zásob chemických zbraní v Libyi a zájem o ni projevila i velká investorská skupina,“ doplnil Jiří Damborský. Další patent pak mají výzkumníci z Loschmidtových laboratoří na enzymatickou výrobu opticky aktivních látek využitelných při syntéze některých léčiv.