Na LF úspěšně rozvíjejí výuku pomocí telemedicíny

V roce 2003 byla při Lékařské fakultě MU zřízena Rada pro informační technologie v medicíně (RITM). Vzniklo tak volné sdružení odborníků, které usiluje o větší rozšíření informačních a komunikačních technologií v medicíně i při její výuce. Rada k tomuto účelu koordinuje mnoho grantových a rozvojových projektů, jejichž výsledkem je mimo jiné tvorba multimediálních učebních pomůcek, e-learningových kurzů, ale i učebny vybavené potřebnou moderní technikou. Velká část činnosti rady je pak věnována rozvoji oblasti, jež bývá nazývána telemedicínou.

Na studenty medicíny jsou kladeny čím dál tím větší nároky, objem informací, které si k výkonu své profese musí osvojit, se stále zvětšuje. Ještě komplikovanější to bývá se získáváním praktických znalostí – výuka na operačním sále nebo při vyšetření nějakým specializovaným přístrojem se organizuje velmi obtížně. Vylepšit jedno i druhé by právě mohl rozvoj telemedicíny.

Telekonferenční spojení s operačním sálem
Čas od času se stane, že v operačním plánu brněnských fakultních nemocnic, kde probíhá praktická výuka studentů medicíny, se objeví zákrok, který by bylo dobré ukázat i studentům. Díky úsilí RITM je stále snadnější vyřešit tuto situaci telekonferenční výukou. Studenti pak v reálném čase sledují průběh operace na plátně v posluchárně a k dispozici je jim i asistent, který komentuje to, co právě vidí. V případě endoskopických a laparoskopických zákroků, při nichž se pomocí zvláštních přístrojů vyšetřují tělní dutiny a duté orgány, je to navíc jediná možnost, jak mohou studenti vidět operační pole. „Odpadají tím i některé náklady a operatér má větší pohodlí, než když se mu na sále tísní dvacet lidí,“ vypočítává další výhody Ing. Daniel Schwarz, Ph.D. z RITM.

Tento typ výuky již běžně realizují na neurochirurgii a chirurgii Fakultní nemocnice u svaté Anny. Profesor Vlastimil Válek z Radiologické kliniky FN Bohunice pak pořádá kombinované přednášky, při nichž mohou studenti díky telekonferenci zhlédnout výklad experta z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, hned vzápětí pak příspěvek jiného přednášejícího z Fakultní nemocnice v Hradci Králové nebo Olomouce.


Výukový archiv
Přesto se může stát, že se student z nějakého důvodu na přednášku či na přenos z operace nemůže dostavit. I na tyto případy však v RITM mysleli. Již od konce 90. let jsou totiž významná nemocniční pracoviště v Brně postupně zapojována do projektu MeDiMed (Metropolitan Digital Imaging System in Medicine), který jim kromě metropolitní optické sítě přináší možnosti archivace a přenosu medicínských obrazových dat z lékařských zobrazovacích modalit všeho druhu (počítačová tomografie, ultrazvuk, angiograf, rentgen, magnetická rezonance atd.), což výrazně usnadňuje vyšetření pacienta. „Lékař, který poslal pacienta na speciální vyšetření, má potřebný snímek bez dlouhého čekání u sebe na počítači,“ vysvětluje Daniel Schwarz. Později se také objevila myšlenka, že by v rámci tohoto systému mohl vzniknout oddělený archiv pro výuku, který by pro studenty zmapoval jak normální, tak i zajímavé a místy i velmi vzácné nálezy.

Od roku 2004 se tato myšlenka na LF realizuje ve formě výukového archivu nazvaného MedMUNI. Snímky jsou v něm opatřeny strukturovaným popisem, který obsahuje konečnou i diferenční diagnózu (udává, s čím by se případ mohl plést), ale i další komentáře včetně jejich anglického překladu. Odbornou úroveň popisu kontroluje rada garantů, v níž jsou zastoupeni experti napříč všemi lékařskými obory. Hlavní rozdíl oproti systémům PACS (Picture Archive and Communication System), jež jsou běžně používány v klinické praxi, je v tom, že studenti z důvodu ochrany osobních údajů ze snímku nepoznají, jakému pacientovi patří. Na druhou stranu podle jistého klíče mohou vysledovat všechny snímky z různých vyšetření jednoho pacienta, což je užitečné pro studium vývoje choroby nebo postupu léčby.