Na LF zkoumají kardiovaskulární onemocnění

V mnoha případech kardiovaskulárních onemocnění již lékařská věda zná způsob, jak je úspěšně diagnostikovat a léčit. Paradoxně to ale vede k tomu, že stoupá počet lidí žijících s poškozením srdce. Ti jsou pak nejvíce ohroženi tzv. chronickým selháním srdce. Kvůli tomu zůstávají kardiovaskulární nemoci i přes veškerý pokrok v medicíně stále nejčastější příčinou úmrtí v industriálních zemích. Nejen chronické selhání, ale i další onemocnění srdce jsou tématem výzkumného záměru řešeného na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.


Již v první vlně výzkumných záměrů, přidělovaných v roce 1999, měli kardiologové z LF MU své zastoupení. Záměr „Časná diagnostika a léčba kardiovaskulárních onemocnění“, jenž bude zakončen v roce 2011 a jemuž MŠMT přiznalo podporu ve výši zhruba 126 milionů korun, na tento úspěch navazuje. Současný výzkum v sobě propojuje činnost sedmi pracovišť fakulty včetně dvou teoretických – Ústavu fyziologie a Biochemického ústavu. Spolupracovníci z těchto ústavů se zabývají studiem kardiovaskulárních onemocnění na buněčné úrovni a na zvířecích modelech. Dostávají také vzorky krve pacientů, na kterých analyzují příčiny úmrtí či poškození buňky v důsledku působení sledovaných nemocí. „Propojení s teoretickými pracovišti je nezbytné, výsledky jejich práce pak využívají všechny spolupracující kliniky,“ uvedl doc. MUDr. Lubomír Elbl, CSc., hlavní řešitel výzkumného záměru.

Hlavní náplní výzkumu skupiny expertů z Kliniky funkční diagnostiky a rehabilitace z LF MU a FN u sv. Anny je sledování regulačních mechanismů kardiovaskulárního systému, zejména chronobiologie krevního tlaku. V centru jejich zájmu je studium vegetativního nervstva, jež řídí činnost srdce a oběhového systému, a vliv pravidelné fyzické zátěže na tyto řídicí mechanismy. Poznatky z takového výzkumu pak mohou mimo jiné napomoci při rehabilitaci pacientů po srdečním infarktu a s chronickým srdečním selháním. V nemocnici u sv. Anny se regulací kardiovaskulárního systému zabývá též II. interní klinika, zvláště pak metodami, jakými se dá zmiňovaná regulace vyšetřovat. Cílem tohoto projektu je také zhodnocení přestavby stěny cév u nemocných s vysokým rizikem rozvoje aterosklerotických komplikací, u nemocných s cukrovkou a s vysokým krevním tlakem. V této oblasti vyvinuli vědci již několik patentů a od úzké spolupráce s americkou Mayo Clinic a s řadou evropských pracovišť si slibují jejich rozšíření i větší uplatnění ve světě.

Cílem je nemoc včas zachytit
Doc. Lubomír Elbl se sám podílí na výzkumu na Interní kardiologické klinice LF MU ve FN Brno v Bohunicích. Pacienti, kteří na kliniku přicházejí s akutním nebo chronickým srdečním selháním, jsou zde po dobu jednoho roku sledováni a podrobeni řadě specializovaných vyšetření (vyšetření koronárních cév, ultrazvukové vyšetření srdce, zátěžové testy, krevní rozbory atd.). Porovnáním výsledků těchto vyšetření a dalšího vývoje klinického stavu nemocných se lékaři snaží nalézt parametry, podle kterých by se co nejpřesněji dalo diagnostikovat celkové poškození srdce a oběhového systému, nebo dokonce takové ukazatele, které by napověděly, jak se bude nemoc u konkrétního pacienta vyvíjet. „Na základě takových ukazatelů bychom včas mohli intervenovat a zabránit tomu, aby se nemoc rozběhla do dalších stádií, kdy je léčba velmi náročná jak po medicínské, tak po ekonomické stránce,“ dodává Lubomír Elbl. V současnosti je do této studie zahrnuto již 137 nemocných.
U pacientů, kteří jsou přijati s akutní dušností nejasného původu, se podobným způsobem lékaři snaží najít optimální ukazatel, podle něhož se dají při stanovování diagnózy nejlépe vyloučit právě srdeční příčiny. Pokud by se takový parametr podařilo najít, značně by to lékařům, a to nejen kardiologům, usnadnilo rozhodování při prvním kontaktu s takovým pacientem.

Děti ohrožené infarktem?
Do výzkumu byla také zahrnuta I. dětská interní klinika LF MU a FN Brno. „Zdá se to trochu nelogické, ale už dnes víme, že i v této generaci můžeme najít parametry, které jsou charakteristickým ukazatelem civilizačních chorob, které se vyvinou v pozdějším věku,“ vysvětluje doc. Elbl. Speciální pozornost se tu věnuje dětem diabetikům, dětem s poruchami metabolismu lipidů, s dědičnými dispozicemi k hypertenzi (zvýšenému krevnímu tlaku) nebo těm, které prodělaly chemoterapii při zhoubném nádorovém onemocnění. Lékaři se především podle dlouhodobého sledování těchto dětí snaží najít ukazatele, podle nichž by mohli vyčlenit jedince s největším rizikem vzniku kardiovaskulárního onemocnění v budoucnosti.

Transplantace kostní dřeně v léčbě srdečního infarktu
Interní kardioangiologická klinika LF MU a FN u sv. Anny, na níž pracuje snad největší výzkumný tým, již v minulosti proslula tím, že jako jedna z prvních v České republice testovala možnosti léčby akutního infarktu pomocí podání kmenových buněk. Takové buňky odebrané z kostní dřeně pacienta se implantují do koronárních cév, kde pak mohou v konečném důsledku zmenšit ložisko poškození srdečního svalu. Výzkumný tým této kliniky si dal za úkol posoudit bezpečnost této moderní léčebné metody a zjistit, jaké dávky implantovaných buněk mají vliv na regeneraci srdečního svalu. Na tomto projektu tým spolupracuje s Interní kardiologickou klinikou a Interní hematoonkologickou klinikou LF MU a FN Brno.

Čas bilancování
Stejně jako vědci všech ostatních výzkumných záměrů, které v roce 2005 podpořilo MŠMT, i kardiologové na Lékařské fakultě mají za sebou jeden rok práce. Je to rok velmi úspěšný; z průběžné hodnotící zprávy mimo jiné vyplynulo, že se v rámci záměru podařilo publikovat 74 odborných prací, z čehož 16 jich vyšlo v zahraniční literatuře. Na výzkumu se přitom podílí 55 lidí. Pozitivní je také informace, že ve výzkumných týmech našli své stabilní místo i postgraduální studenti. Za sebou mají lékaři i nákup prvního přístrojového vybavení. „Zakoupili jsme již řadu důležitých diagnostických přístrojů jak pro laboratoře, tak i pro klinická pracoviště, které bychom bez této finanční podpory stěží získali nebo bychom na nákup čekali řadu let,“ pochvaluje si doc. Elbl. „To je významný přínos těchto výzkumných záměrů. Doufejme, že i v budoucnosti se touto formou najdou další prostředky pro vědu a výzkum. Jinak nemáme šanci uspět,“ dodává hlavní řešitel záměru.