Mohl zůstat v Kalifornii, kde pracoval na stáži ve vědecké skupině Thomase Kippse, jedné z největších světových kapacit na studium chronické lymfocytární leukémie. Marek Mráz ale místo toho přijal nabídku vrátit se do Brna a stal se jednou z důležitých vědeckých osobností Ceitecu Masarykovy univerzity, kde teď má vlastní výzkumnou skupinu.
„Tom Kipps je jedním z pěti nejvýznamnějších odborníků v našem oboru. Pracovat v jeho týmu pro mě byla velká čest a poučení,“ vzpomíná Mráz. Publikovat ve spolupráci s takovým odborníkem je pro výzkumníka vstupenka do nejvyšší vědecké ligy. Vždyť je to právě Kipps, kdo má podíl na tom, že na trh přišly dva léky, které zásadně změnily způsob léčby pacientů.
Kromě toho, že dosáhl cenných vědeckých výsledků, mohl Mráz na univerzitě v San Diegu (UCSD) každodenně sledovat, jak funguje univerzita, která je hodnocena mezi třemi nejvýznamnějšími v oblasti biomedicíny v USA. „Co se vědecké úrovně týče, je v Ceitecu určitě několik laboratoří, které mohou svou úrovní těm na UCSD konkurovat a mají potenciál dělat zásadní objevy,“ myslí si Mráz. Kde ale Česko čeká komplikovaná cesta, to je podle něj přesun poznatků do praxe a k pacientům.
V okruhu deseti kilometrů od UCSD má své sídlo asi 300 biomedicínských firem, které jsou schopné nadějné výsledky vzít a přetavit je například ve skutečný lék. Takové společnosti začaly v oblasti vznikat v 70. a 80. letech v podobě spin-off firem. Česko je zatím v začátcích této cesty.
V začátcích, jejichž součástí je mimo jiné diskuse, zda bádat na objednávku firem nebo nechat výsledky růst spontánně. Mráz má jasno. „První scénář se samozřejmě v praxi odehrává, ale má většinou limitovaný potenciál. Výzkum, který je opravdu průlomový pro medicínský průmysl, většinou vychází zevnitř akademické sféry,“ říká vědec, který zkraje roku získal prestižní grant Evropské hematologické společnosti pro studium biologie leukémií.
Část práce už publikoval ve dvou článcích otištěných ve vysoce hodnoceném časopise Blood. Na výzkumu již pracoval v laboratořích Ceitecu, kde studuje proces množení a přežití B lymfocytů. Jde o buňky, které člověka standardně chrání před infekcí, ale při leukémii se stávají buňkami nádorovými. Kvůli své funkci mají schopnost se velice rychle množit, při leukémii to ale znamená, že se nemoc chová o to agresivněji.
Vědci zjistili, že pro vývoj tohoto typu nádorů je důležitá buněčná dráha s názvem B buněčný receptor. Mráz popsal, že tuto dráhu reguluje jeden druh RNA molekuly s označením mikroRNA-150 „V praxi to znamená, že když mají pacienti nízkou hladinu této mikroRNA, tak se nádorové buňky rychleji množí a jsou rezistentnější k podávané léčbě,“ přibližuje Mráz poznatek, který otvírá zcela nové obzory.
Ve spolupráci s Thomasem Kippsem teď mladý vědec pokračuje ve výzkum leukémií ve své laboratoři, která intenzivně spolupracuje také s lékaři z Interní hematologické a onkologické kliniky ve Fakultní nemocnici Brno. Práce na tvorbě týmu tím ale nekončí a Mráz se v zahraničí poohlíží po expertech, jimiž by mohl skupinu dále doplnit.
