Programový rámec pro budování infrastruktury výzkumu
Významným zdrojem financování investic do infrastruktury výzkumu budou v období 2007-2013 tzv. strukturální fondy, jež jsou nástrojem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Klíčové dokumenty, upravující jejich čerpání v příštím období na evropské i národní úrovni, jsou ovšem dosud dostupné vesměs jen v pracovních verzích. Nejinak je tomu i s vlastním Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, pro nějž je připravovaný společný brněnský projekt určen. V aktuální verzi operačního programu je předpokládáno využití celkem 2 435,9 milionů EUR v letech 2007-2013. Rozdělení prostředků do jednotlivých oblastí podpory uvádí tabulka č. 1. Výsledná alokace i podoba programových dokumentů ovšem bude záviset na projednávání operačního programu Evropskou komisí do konce tohoto roku. První výzvu k podávání projektů nelze vzhledem k složitosti procesu negociace a jeho závislosti na politickém vývoji v České republice očekávat dříve než v druhé polovině roku 2007. Velké projekty (v tomto kontextu projekty nad 50 milionů EUR) však budou projednávány přímo s Evropskou komisí již během roku 2007.
Z charakteru programového rámce plynou také některé podmínky, jež se vymykají obvyklým a na univerzitě dosud převládajícím formám podpory základního výzkumu (výzkumná centra či záměry). Celý programový rámec je orientován výslovně na zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a budovaná výzkumná infrastruktura musí být zapojena do funkčního kontextu inovací a transferu znalostí a technologií. Programové schéma přitom umožňuje financovat pouze vybudování infrastruktury, nikoliv následné financování jejího provozu.
Synchrotron Diamond o výkonu 3 GeV, budovaný v současnosti ve Velké Británii.
Myšlenka společného velkého projektu brněnských výzkumných institucí byla rozvíjena již od roku 2005. Na její formulaci se významně podíleli přední odborníci a zástupci vedení MU, VUT, některých brněnských ústavů AV ČR a významnou roli v celém procesu od počátku hrála podpora výzkumných, vývojových a inovačních aktivit ze strany politické reprezentace Jihomoravského kraje a města Brna. Z iniciativy rektora MU byly na jaře tohoto roku zahájeny série konzultací statutárních zástupců zúčastněných institucí, jež vedly na počátku června k dosažení dohody o společném postupu a organizačním zajištění přípravy projektu. Projektu se tak dnes účastní spolu s MU a VUT také Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Biofyzikální ústav AV ČR, Ústav analytické chemie AV ČR, Ústav fyziky materiálů AV ČR, Ústav přístrojové techniky AV ČR, Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Výzkumný ústav veterinárního lékařství.
Cílem projektu v objemu přibližně 15 miliard Kč je vybudovat moderní centrum excelentní vědy s názvem Středoevropský technologický institut, které bude integrovat vědy o živé přírodě (molekulární a buněčná biologie, genomika a proteomika, biochemie, biofyzika, bioinformatika, biomedicína) a materiálové vědy (keramické, polymerní a kovové materiály a kompozity, nano- a mikrotechnologie v oblasti materiálů a elektroniky) v brněnském regionu a podstatně zvýší jeho inovační potenciál. Pojítkem různých oborů budou centrální laboratoře přístupné všem účastníkům projektu s centrální správou. Jednotně budou také budovány informační technologie včetně špičkové výpočetní techniky zahrnující superpočítačové centrum. Zvažována a analyzována je z hlediska proveditelnosti varianta projektu zahrnující také vybudování synchrotronu o energii 3 GeV, který by byl vzhledem k širokým možnostem využití v přírodních vědách, medicíně i materiálových vědách výrazným nadčasovým a transregionálním jednotícím prvkem projektu s významnými dopady do oblasti technologických inovací. Experimentální zařízení synchrotronu by organicky navazovala na centrální laboratoře v různých oborech (optická mikroskopie, krystalografie a NMR spektroskopie, elektronová mikroskopie, nano- a mikromateriály, lékařské zobrazovací techniky apod.) a výrazně rozšiřovala jejich výzkumné možnosti.
Základní organizační struktura projektu bude tvořena výzkumnými centry, na jejichž provozu se bude podílet vždy několik zakládajících institucí. Mezi klíčové součásti projektu patří Mendelovo výzkumné centrum, Centrum pro ochranu zdraví zvířat a lidí, Centrum biomedicínského výzkumu a Centrum pokročilých materiálů a technologii.
Synchrotron ALBA, budovaný v Barceloně, by mohl být předlohou pro obdobné zařízení Středoevropského technologického institutu.
Silné a slabé stránky společného postupu
Společný postup má samozřejmě své výhody a nevýhody, přináší rizika i zisky, jež musí strategie dalšího postupu brát v úvahu. Silnou stránkou společného projektu brněnských výzkumných institucí je nepochybně pozice Brna jako druhého centra vědy a výzkumu v republice, jehož vědecká produkce výrazně převyšuje produkci ostatních regionů ČR mimo Prahu. Brněnské univerzity mají také na rozdíl od jiných regionů vytvořené, propracované a vyzkoušené mechanismy institucionální spolupráce mezi sebou navzájem i s krajskou a městskou politickou sférou (připomeňme Jihomoravské inovační centrum, Brněnské centrum evropských studií či nedáno založené Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu). Regionální a městská politická reprezentace navíc z podpory výzkumu, vývoje a inovací učinila součást své dlouhodobé politické agendy. Úspěšná výstavba Univerzitního kampusu v Bohunicích, úspěch iniciativy k založení ICRC či pořádání letošní konference Evropské univerzitní asociace v Brně jsou indikátory sílící pozice Brna v akademickém světě. Společný projekt pak může mobilizovat řádově vyšší vyjednávací sílu než individuální „malé“ projekty.
Společný projekt má ovšem také své slabé stránky. Schází se v něm instituce, jež se pohybují v odlišném legislativním rámci, liší se o celé řády v komplexnosti svých organizačních struktur i způsobem řízení a legitimity rozhodování a liší se svou vnitřní kulturou, standardy výkonnosti ve výzkumu i standardy manažerského chování a rozhodování. Rozhodovací a řídící struktury projektu tak budou mnohem komplexnější než v případě malých projektů.
Příležitosti a ohrožení
Je nesporné, že velký projekt v objemu přibližně 15 miliard korun by mohl zcela změnit magnitudu Brna na pomyslném výzkumném „nebi“ a přiblížit je špičkové úrovni výzkumu v mezinárodním měřítku. Pomohl by výrazně pokročit ve spolupráci univerzit a akademických ústavů ve výzkumu, umožnil by dosáhnout „kritické masy“ v řadě výzkumných oborů díky spolupráci více institucí, otevřel by další cesty k mezioborové kooperaci, výrazně by posílil atraktivitu našich institucí na mezinárodní scéně. Projekt by výrazně stimuloval vazby partnerských institucí na komerční sféru a byl by nepochybně přínosem pro region z hlediska ekonomického, sociálního i kulturního.
Případná ohrožení mohou vycházet jednak z politických procesů, jež budou v příštích letech ovlivňovat financování výzkumu v České republice. Vzhledem k tomu, že provozní prostředky pro vybudovanou infrastrukturu musí být získávány z různých národních a evropských zdrojů (zejména 7. rámcový program, případně European Institute of Technology), jsou případné škrty v rozpočtu na vědu a výzkum přímým ohrožením efektivního zhodnocení investic do infrastruktury. Ohrožením může být v budoucnu také případná finanční nestabilita některého z partnerů, jež by snížila či zcela znemožnila plnění jeho závazků provozovat některou ze součástí institutu.
Další postup
Vedení MU na jaře připravilo model řízení přípravy projektu, spočívající v založení společnosti s ručením omezeným. Tuto společnost mají v nejbližších týdnech založit MU a VUT jako nejsilnější partneři projektu s rovnou účastí 50 %. Společnost zajistí zpracování projektové dokumentace a připraví vznik cílové právnické osoby, jež bude předkládat a případně realizovat projekt. Na této cílové instituci budou v budoucnu majetkově participovat všichni partneři projektu. Správní rada MU již vyslovila v červnu předběžný souhlas s tímto postupem, na nejbližším zasedáním se návrhem bude zabývat Akademický senát MU. Již od července je podle dohody s VUT pověřena řízením projektu trojice designovaných jednatelů budoucí společnosti, jimiž jsou prorektor MU Ivan Rektor, ředitel Biofyzikálního ústavu AV ČR Stanislav Kozubek a děkan Fakulty stavební VUT Petr Štěpánek. Dále byla ustavena šestnáctičlenná programová rada projektu, jež se zabývá specifikací projektu z hlediska odborného. Jejími členy jsou čtyři zástupci naší univerzity. Jednatelé zorganizovali během července a srpna evaluaci jednotlivých dílčích návrhů na základě výkonnostních kritérií, jež přinese po vyhodnocení podklady pro další zpřesnění obsahu projektu během září. Současně zahájili zástupci projektu konzultace na půdě Evropské komise. Projekt bude představen v mezinárodním měřítku na říjnové konferenci EUA v Brně rektorem Masarykovy univerzity.
Mikuláš Bek,
prorektor pro strategii a vnější vztahy
