Čerství absolventi MU hodnotili studium a své perspektivy

Také v letošním roce se uskutečnil průzkum s názvem Ukončení studia na MU – ohlédnutí a perspektiva 2006, který již od roku 1996 provádí Poradenské centrum MU. Cílem bylo zmapovat přechod čerstvých absolventů magisterského stupně prezenčního studia Masarykovy univerzity do praktického života a zpětné hodnocení studia poskytovaného univerzitou. Výzkumu se v květnu a červnu – v období kolem státních závěrečných zkoušek – zúčastnilo necelých osm set studentů všech devíti fakult – tedy téměř polovina všech absolventů končících v tomto období vysokoškolské studium.

V čase výzkumu již polovina čerstvých absolventů buďto pracovala, nebo už věděla, kam vbrzku nastoupí. Jedna třetina pracovat chtěla, ale zatím práci nenašla, nebo ji ještě nehledala. Zbývající pětina absolventů zatím neuvažovala o tom, že by pracovali. Většinou hodlali dále studovat v doktorském programu, pobývat v zahraničí nebo se věnovat dalšímu vysokoškolskému studiu.

Z absolventů, kteří už prošli stadiem hledání zaměstnání, jen každý čtvrtý hodnotil proces získávání práce jako velmi nebo poměrně obtížný. Při hledání zaměstnání se přitom téměř 70 % absolventů spoléhá zejména na své vlastní síly. Každý sedmý využívá pomoci rodičů a známých a stejně tak velká skupina dostala přímou nabídku zaměstnání od budoucího zaměstnavatele. V pátém ročníku studia totiž poměrně často, nebo dokonce pravidelně pracovalo přes 40 % budoucích absolventů a v práci strávili zhruba patnáct hodin týdně.

Průměrný nástupní plat absolventů MU činí 17 500 korun a mezi jednotlivými fakultami je značně rozrůzněný. Nejvyšší mzdy dostávají informatici a ekonomové a naopak s nejnižšími mzdami se zatím musí spokojit lékaři a přírodovědci. Je to do značné míry způsobeno tím, že větší podíly informatiků i ekonomů směřují do soukromého sektoru, kde jsou platy vyšší než ve veřejném sektoru. Ve státním sektoru je absolventům MU nabízen průměrný nástupní plat na úrovni 14 300 Kč, soukromý sektor však nabízí 20 350 Kč.

Podíl absolventů, kteří vidí své aktuální (budoucí) zaměstnání jako perspektivní, se postupně vyšplhal ze 73 % v roce 1996 na současných 88 %. Ve vystudovaném oboru bude pracovat celkem 85 % absolventů.

Zájem čerstvých absolventů o práci v zahraničí za poslední dva roky mírně poklesl ze 43 % v roce 2002 na nynějších 35 %. Absolventi by chtěli pracovat především ve Velké Británii, Německu, USA, Francii a Irsku, předpokládaná doba pracovního pobytu v zahraničí je zhruba tříletá. Nelze také jednoznačně tvrdit, že by to byly jen vyšší výdělky, co by přitahovalo absolventy do zahraničí. Významnou roli také hraje např. touha po poznání, rozvíjení jazykových dovedností, získání zahraničních zkušeností atd.

Jako nejobtížnější hodnotí studium na MU mladí lékaři, ti se učili na jednu zkoušku v průměru až sedmnáct dnů, zatímco průměrná doba přípravy na jednu zkoušku za celou univerzitu byla zhruba sedm dnů. Na druhém místě v obtížnosti studia jsou informatici a pomyslnou třetí příčku drží absolventi Fakulty sociálních studií. Za univerzitu hodnotila studium jako „náročné“ celkem polovina absolventů.

Podrobné výsledky průzkumu jsou dostupné na internetových stránkách Poradenského centra Masarykovy univerzity.