Jaký je koloběh uhlíku v přírodě, co stojí za globální změnou klimatu a jak může ke snížení emisí oxidu uhličitého přispět technologie na jeho zachycování a ukládání do země, představí všem zájemců výstava Záchyt a ukládání CO2 - cesta k omezení emisí v ovzduší, která bude od čtvrtka 16. dubna k vidění na brněnské hvězdárně.
Získat co nejvíc informací o této technologii chtějí odborníci z přírodovědecké fakulty a fakulty sociálních studií. Ti spojili své síly v projektu Zachycování a ukládání CO2 – sdílení znalostí a zkušeností, který je financován grantem z Norska, a jehož cílem je právě předat získané informace široké veřejnosti.
Technologie zachycování a ukládání CO2, anglicky Carbon Capture & Storage (CCS), spočívá v první řadě v záchytu emisí u velkých zdrojů, jako jsou například elektrárny, kde se oddělí oxid uhličitý ještě před vypuštěním do ovzduší. „Potenciální úložiště pak musí mít vhodnou geologickou stavbu, jejíž vlastnosti umožní dlouhodobé uložení plynu pod zemí. Oxid uhličitý se ukládá do hloubky minimálně 800 metrů pod povrchem,“ řekla Šárka Benedová z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU. Doplnila, že metodu používají a testují například v Norsku či Spojených státech amerických.
Zkušenosti nejen z těchto zemí budou odborníci z univerzity předávat nejen prostřednictvím výstavy, která bude na hvězdárně trvat do 27. dubna a poté se přesune do dalších prostor. Ale také díky sérii přednášek pro studenty základních a středních škol, poslance, senátory, ministerské i krajské úředníky.