Rámcové programy Evropské unie jsou jedním z nástrojů pro financování výzkumu na evropské úrovni. Jejich vznik se datuje na počátek 80. let 20. století. Do té doby byly výzkumné projekty, na jejichž výsledcích měla zájem Evropská komise, řešeny pouze ve Společném výzkumném centru (Joint Research Centre – JRC), které existuje i nadále a je řízeno přímo Evropskou komisí.
Filozofie rámcových programů se vyvíjela v závislosti na potřebách Evropy pro konkrétní časová období, a s tím souvisely i vybrané tematické oblasti a na ně vázaný rozpočet. Nicméně od pátého rámcového programu (1998–2002) zůstává klíčová filozofie rámcových programů stejná: podpořit řešení zásadních sociálně-ekonomických otázek spojených se zvyšováním evropské průmyslové konkurenceschopnosti, vytváření nových pracovních míst a zlepšování kvality života Evropanů. Zejména v šestém rámcovém programu byl důraz kladen na praktické inovace, tj. na uplatňování výsledků výzkumných projektů v průmyslu, zemědělství, zdravotnictví, dopravě a v dalších oblastech. Sedmý rámcový program dává vedle orientovaného (aplikovaného) výzkumu opět větší prostor rizikovému základnímu (tzv. hraničnímu) výzkumu a ve větší míře i společenskovědním a humanitním oborům.
Pro daná období rámcových programů jsou dohodnuty priority výzkumu (rozhodující slovo mají vrcholné orgány EU – Rada EU a Evropský parlament) a stanovena příslušná administrativní pravidla. S přípravou dalšího rámcového programu se zpravidla začíná brzy po zahájení běžícího programu. Vyústěním několikaletého úsilí je pak vyhlášení první výzvy pro předkládání návrhů projektů.
Masarykova univerzita se účastnila již čtvrtého rámcového programu (zejména v oblasti informačních technologií) a větší měrou pak pátého rámcového programu (dvacet projektů). V současnosti je na různých odborných pracovištích univerzity řešeno šestadvacet projektů šestého rámcového programu a s tímto počtem Masarykova univerzita drží prvenství v rámci vysokých škol Jihomoravského kraje.
Eva Černá
Možnosti sedmého rámcového programu
V případě rámcových programů se jedná v první řadě o spolupráci. Mezinárodní multikulturní konsorcia řešitelských odborných pracovišť (často v řádech desítek pracovišť) vyžadují od řešitelů kromě špičkových odborných znalostí schopnost týmové práce, komunikativnost, dobré jazykové znalosti (jednacím jazykem většiny konsorcií je angličtina) a velké pracovní nasazení. Řešení projektů je náročné na čas strávený na partnerských setkáních po celé Evropě i mimo ni. Účast v projektech rámcových programů většinou představuje zúročení dlouholetých kontaktů se zahraničními partnery z mezinárodních konferencí, při přípravě zahraničních sborníků a publikací apod. Konkurence při výběru úspěšných projektů je tradičně velká, administrativní náročnost odpovídá odborné náročnosti projektů.
Pro koho je program určen
Program je určen pro vysoké a střední školy, výzkumné instituce, malé a střední podniky, podnikatelské subjekty i jednotlivce. Účast v těchto projektech je příležitostí a výzvou pro všechny, kteří jsou kreativní, dosáhli velmi dobré úrovně svých odborných a jazykových znalostí, chtějí cestovat, poznávat nové lidi a věci, realizovat své myšlenky za využití těch nejlepších zařízení a technologií. Existuje možnost stát se expertem na hodnocení odborné stránky projektů.
Struktura programu a podmínky pro získání finanční podpory řešení projektu
Program nabízí možnost účastnit se výzkumných projektů z tematických oblastí týkajících se zdraví, potravin, zemědělství a biotechnologií, informačních a komunikačních technologií, nanověd, nanotechnologií, materiálů a nových výrobních technologií, energie, životního prostředí (včetně klimatických změn), dopravy (včetně letectví), společenskoekonomických věd a humanitních oborů, bezpečnosti a vesmíru (program Spolupráce), možnost získat několikaletý grant v oblasti hraničního výzkumu bez tematického omezení (specifický program Myšlenky), možnost rozvíjet svou kvalifikaci (celoživotní vzdělávání, kariérní rozvoj, výměny pracovníků mezi průmyslovými podniky a vysokými školami, stipendijní pobyty směrem dovnitř a ven z EU, ceny udělované v oblasti excelence – specifický program Lidé) nebo možnost účasti na rozvoji výzkumných infrastruktur (v rámci institucí, regionů, popularizace vědy, podpora soudržného vývoje politik výzkumu apod.). Zvláštní možnosti poskytuje program EURATOM pro výzkum v oblasti jaderné syntézy, jaderného štěpení a ochrany proti ionizujícímu záření. Míra podpory ze strany Evropské komise je dána programovými pravidly. U vysokých škol dosáhne výše příspěvku EK 75 % uznaných nákladů. Zbylých 25 % by mělo být hrazeno z národních zdrojů (MŠMT).
Informace o sedmém rámcovém programu naleznete na webové adrese: http://www.cordis.lu/fp7 a http://www.fp7.cz. V rámci MU sedmý rámcový program spadá z hlediska metodického řízení a koordinačního zajištění podpory do kompetence Odboru pro vědu a výzkum (Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.).
