Nové prostory k výrobě protinádorových vakcín

Počátkem září byly v Univerzitním kampusu MU uvedeny do provozu speciální výrobní prostory, které slouží k vývoji a výrobě nových protinádorových vakcín. Tyto laboratoře patří Masarykově univerzitě, konkrétně Centru buněčné imunoterapie (CBI). Jsou jedinými čistými výrobními prostorami na univerzitní půdě v Česku a výroba protinádorových vakcín zde byla schválena Státním ústavem pro kontrolu léčiv letos v srpnu. Centrum buněčné imunoterapie se zabývá základním a aplikovaným výzkumem rakoviny a možnostmi její léčby pomocí aktivace imunitního systému, tzv. imunoterapií. Vedoucím Centra buněčné imunoterapie při Lékařské fakultě MU je doc. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D.

Čisté prostory v univerzitním kampusu v Bohunicích budou sloužit k výrobě nových vakcín. K léčbě kterých onemocnění by měly vyvinuté vakcíny sloužit?
V rámci našeho Centra buněčné imunoterapie v čistých výrobních prostorách vyvíjíme protinádorové vakcíny a biologické přípravky, které mohou posílit imunitní systém pacientů s širokým spektrem nádorových onemocnění. Naším cílem je především účinná a přitom šetrná léčba rakoviny, která se opírá o aktivaci vlastního imunitního systému pacienta v boji s nádorem. Takový postup se označuje jako buněčná imunoterapie.

Jaké jsou výhody léčby pomocí nových vakcín?
Výhoda těchto vakcín oproti současným léčebným postupům, jež se zakládají na cytostatické chemoterapii či radioterapii, je hlavně v tom, že mají minimum vedlejších účinků a přitom jsou takříkajíc šité na míru pro každého konkrétního pacienta. To proto, že využívají jeho vlastní buňky imunitního systému. Ukazuje se, že tento postup by mohl velmi účinně doplnit, nebo v některých případech dokonce nahradit současnou léčebnou paletu nádorových onemocnění. Zatím se však jedná o experimentální léčebnou metodu, která je testována v rámci klinických studií.

Kterým konkrétním skupinám pacientů by měly vakcíny pomoci?
Spektrum pacientů je velmi široké. V současnosti jsme zahájili klinickou studii u pacientů s melanomem – zhoubným nádorem kůže – a u pacientů s leukemií. Klinická studie u pacientů s pokročilým melanomem probíhá v úzké spolupráci s odborníky z Masarykova onkologického ústavu v Brně. Velmi zjednodušeně lze říci, že v této studii se využívá lymfocytů pacienta. To jsou specializované buňky jeho imunitního systému, které jsou schopné cíleně likvidovat nádorové buňky. Tyto lymfocyty jsou namnoženy více než tisícinásobně v našich čistých výrobních prostorách a poté podány nitrožilně pacientovi.

Ve druhé studii zaměřené na pacienty s různými typy leukemie, kteří jsou léčeni pomocí transplantace krvetvorných kmenových buněk na třech univerzitních pracovištích v České republice, konkrétně v Olomouci, Plzni a Praze, se využívá silného protinádorového účinku lymfocytů zdravého dárce. Studie je zaměřena na rizikové pacienty, u kterých dojde k navrácení leukemie po transplantaci. Jejich přežití lze podstatně zlepšit podáním lymfocytů původního dárce krvetvorných kmenových buněk. Dárcovské lymfocyty vykazují zpravidla silný protileukemický účinek, avšak často vedou k nežádoucí a často smrtelné reakci, tzv. reakci štěpu proti hostiteli. V námi navržené klinické studii jsme schopni oddělit od sebe „dobré“ protileukemické lymfocyty dárce a „zlé“ lymfocyty dárce způsobující reakci štěpu proti hostiteli. Velmi účinně umíme odstranit tyto „zlé“ lymfocyty během krátkodobé kultivace v čistých výrobních prostorách a přitom zachovat, nebo dokonce posílit protileukemický efekt zbývajících žádoucích lymfocytů dárce.

Jak velké je riziko vzniku takové nežádoucí reakce štěpu proti hostiteli?
Riziko toho, že u pacienta vznikne těžká nežádoucí reakce štěpu proti hostiteli, pokud dárcovské lymfocyty nejsou ošetřeny výše uvedeným způsobem, je 30 až 50 procent. Pokud je tímto způsobem v čistých výrobních prostorách ošetříme, tak riziko snížíme pod 10 procent. To je podstatný rozdíl. Pomůže nám to vyléčit mnoho pacientů, kteří by jinak zemřeli na následky znovuvzplanutí leukemie nebo na následky těžké reakce štěpu proti hostiteli.

Jaká speciální opatření se musejí dodržovat v čistých prostorách při výrobě vakcín?
Do čistých prostor laboratoří se musí nosit speciální oděv a musejí se dodržovat opatření, která vyžaduje výroba, aby byla zaručena maximální čistota a sterilita toho prostředí. Tím spíš, že jde o výrobu přípravků, které jsou určeny k podání lidem. Proto výrobu v čistých prostorách schvaluje Státní ústav pro kontrolu léčiv v souladu s přísnými předpisy evropské agentury EMEA. V těchto prostorách se může pohybovat pouze speciálně vyškolený personál a musí být zaručeno sterilní prostředí, které je nepřetržitě monitorováno tak, aby nedošlo k bakteriální kontaminaci vyráběných vakcín. Bezpečnostní opatření jsou velmi přísná a shodná s jinými výrobními prostorami, ve kterých se vyrábějí léčivé přípravky. V současnosti jsme jediným univerzitním a nekomerčním pracovištěm, které vlastní povolení k výrobě protinádorových vakcín v České republice.

Jakým způsobem je zajištěna realizace vašich projektů?
Tyto studie jsou poměrně nákladné a dosud byla jejich příprava financována především z grantových prostředků získaných CBI z tuzemských i evropských zdrojů. Grantové agentury však umožňují především základní a preklinický výzkum, financování klinických studií je obtížnější. Nyní jsme proto založili nadační fond Modrá kotva, který by měl sloužit k podpoře aplikovaného a především klinického výzkumu nových protinádorových vakcín.

Dispozice čistých prostor umožňuje tři nezávislé výroby na sobě. Jaké jsou vaše další plány s jejich využitím?
Jak již bylo zmíněno, dvě klinické studie – u pacientů s melanomem a leukemiemi – probíhají a třetí – u pacientů s glioblastomem – je ve fázi přípravy. Předpokládáme její schválení a aktivaci do jednoho roku. Tento technologický postup umožní přípravu vakcín na bázi dendritických buněk také pro pacienty s dalšími nádorovými chorobami, jako je karcinom ledvin, prsu, plic a tlustého střeva. Současně probíhá na našem pracovišti intenzivní laboratorní testování samotných nádorových antigenů, které by byly vhodnými kandidáty pro očkování u onkologických pacientů. Hlavním důvodem zavádění protinádorových vakcín je jejich bezpečnost, nízká toxicita a klinická účinnost minimálně srovnatelná se současnými léčebnými postupy. Zavádění nových léčebných metod je možné pouze za spolupráce výzkumných a klinických pracovišť a velmi mne těší, že Masarykova univerzita tyto aktivity maximálně podporuje.

Centrum buněčné imunoterapie (CBI)
Špičkově vybavené centrum vzniklo v roce 2006 v nově vybudovaných prostorách univerzitního kampusu v Brně-Bohunicích. Jeho hlavní činností je výzkum protinádorových vakcín pro klinické podání pacientům s nádorovým onemocněním. Další činnost je zaměřena zejména na studium imunitních funkcí u pacientů s nádorovými a autoimunitními chorobami a dále na studium septických stavů. CBI je nositelem 12 aktivních výzkumných grantových projektů.