Věda a výzkum

Seriál: Evropské projekty na MU Zájemci o japanistiku mají možnost studovat tento obor na Masarykově univerzitě už druhým rokem. Do svého druhého semestru vstupují momentálně i posluchači oboru kulturní studia Číny. Studovat kulturu a jazyk zemí, které jsou od České republiky tak vzdálené, je však někdy mnohem těžší než v případě zemí sousedních. K dispozici není tolik učebních materiálů ani pedagogů.

„Tak nějak jsem se rozmáchl a blesklo mi hlavou, že to úplně stačí, že takhle bych se sám mohl stát kapelou,“ popisuje Petr Váša, jak začala jeho cesta k tomu, že se stal jedním z nejoriginálnějších umělců české alternativní scény. Coby absolvent dějin umění na Filozofické fakultě MU se Váša už více než dvacet let živí jako umělec na volné noze a vychází mu to. Fascinované publikum za sebou zanechává na vystoupeních po celém světě, na která vyráží sólově i s kapelou Ty Syčáci.

Doc. Ing. Libor Žídek, Ph.D. patří mezi nejmladší docenty na Ekonomicko-správní fakultě MU, a i přesto už se stačil do její tváře výrazně zapsat. Je jedním z předních odborníků na českou polistopadovou ekonomickou transformaci, je autorem publikací o dějinách světového hospodářství a v současnosti se podílí na grantu souvisejícím s konkurenceschopností české ekonomiky. Žídek však není jen ekonomem, ale také zdatným sportovcem – deset let závodně plaval a dodnes se sportu věnuje. Rád také cestuje, často do méně vyspělých zemí. „Můžu pak studentům aspoň z vlastní zkušenosti dokládat, jak se tady v Česku vlastně máme výborně,“ říká Žídek.

Embryonální kmenové buňky jako převratný a snadno dostupný nástroj pro léčbu celé řady dosud obtížně vyléčitelných onemocnění. Aspoň tak se o nich často mluvilo. Nový mezinárodní výzkum, do kterého se zapojil i tým Petra Dvořáka z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, teď ale ukázal, že vědci ještě zcela nepronikli do hloubi genetické rozmanitosti embryonálních kmenových buněk. Její poznání je však pro široké použití léčby nezbytné.

Prof. Ing. Ivo Serba, CSc. stál u kolébky dvou významných oborů informatiky v Československu – modelování dynamických systémů na počítačích a počítačové grafiky. Je autorem řady odborných publikací a expertiz a získal také mnohá ocenění z akademické komunity i z průmyslu. V posledních letech zarputile buduje most mezi světem matematiky a světem umění – na fakultě informatiky proto také už v roce 1999 vytvořil předmět výtvarná informatika. Jako výtvarník amatér je členem brněnského TT klubu (sdružení výtvarných umělců a teoretiků) a Unie výtvarných umělců ČR a na svém kontě má několik společných i samostatných výstav.

Letos je tomu už 150 let, kdy byly svět vědy a tehdejší společnost seznámeny s myšlenkami Charlese Darwina, který ve své knize O původu druhů propojil principy postupného vývoje s teorií přírodního výběru. Aby uctili toto výročí, ale také aktualizovali Darwinův odkaz, sjeli se vědci nejrůznějšího zaměření v listopadu do Kanady, kde se pod záštitou University of Toronto konala světová konference nazvaná 150 Years After Origin. Za Česko přispěli do programu i vědci z Masarykovy univerzity.

S Českou republikou teď udržuje kontakt hlavně prostřednictvím svého blogu. Absolventka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Hana Brixi totiž doma mnoho času netráví. Žena, která pracuje pro Světovou banku, je momentálně ředitelkou pro ekonomický a sociální rozvoj ve fondu UNICEF a pomáhá reformovat zdravotnictví v Číně. Působí i jako poradkyně pro Světovou zdravotnickou organizaci ve věcech rozvoje zdravotnických systémů, a ač by se to vzhledem k politické situaci v Číně nemuselo zdát, spolupráci s její vládou hodnotí spíš kladně: „Vzhledem k tomu, že Čína investuje mnoho veřejných prostředků do odstranění chudoby a zlepšení sociální i ekonomické situace v zemi, dobrá rada nebo inovativní řešení se často rychle stanou politikou pro celou zemi,“ říká.

Seriál: Evropské projekty na MU Každý už o tom někdy četl v novinách nebo slyšel v televizi: „Stavba nemůže pokračovat, protože se na místě provádí archeologický průzkum, a znovu se může začít, až bádání skončí.“

Předčasné volby se měly v České republice uskutečnit už v říjnu, voliči se ale k urnám dostanou až v řádném termínu před letními prázdninami. Příčinou bylo rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil ústavní zákon týkající se zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. Na základě čeho soud rozhodoval a měl k tomu vůbec kompetenci? I takové otázky se řešily na mezinárodní konferenci Dny práva, která se konala v listopadu na Právnické fakultě.

Prof. MUDr. Marta Munzarová, CSc., je jednou ze zakladatelských osobností české lékařské etiky. K té ji přivedla coby lékařku působící v Masarykově onkologickém ústavu dilemata, se kterými se sama potýkala ve své praxi. Práva pacientů, otázky lidské důstojnosti a hodnoty lidského života – to jsou témata, která dovedou přinutit Martu Munzarovou zapáleně debatovat celé hodiny. Přikládá jim totiž naprosto zásadní význam pro další vývoj lidské společnosti.

Profesor Antonín Přidal je výraznou osobností české literární a rozhlasové scény, držitelem mnoha ocenění za překlady a také velkým znalcem Shakespeara. Na Masarykově univerzitě vystudoval hispanistiku a anglistiku. Totalitní doba mu ale nepřála a mnoho jeho prací museli podepisovat jiní. I přesto má za sebou dlouhou řadu úspěšných překladů. „Nikdy jsem nepřekládal knihu, která by mě nechytila a nedržela až do konce svým tématem, způsobem vyprávění, jazykem,“ ohlíží se dnes Přidal.