Věda a výzkum

Doc. RNDr. Jaromír Kolejka, CSc. se narodil 18. září 1954 v Brně. V roce 1979 úspěšně ukončil studium všeobecné geografie na Přírodovědecké fakultě UJEP v Brně, o rok později získal tamtéž titul RNDr. Vzdělání si doplnil na Technické univerzitě v Drážďanech: v roce 1994 absolvoval Technickou ochranu životního prostředí, v roce 2000 Odpadové hospodářství. V období 1980 až 1990 byl zaměstnán na Geografickém ústavu Československé akademie věd. V letech 1991 až 1999 působil jako odborný asistent na Přírodovědecké fakultě MU, následně přestoupil na Pedagogickou fakultu, kde se v roce 2001 stal docentem. Jaromír Kolejka je uznávaným expertem na krajinnou ekologii a dálkový průzkum Země. Absolvoval mnoho zahraničních stáží, mimo jiné v Rusku, Číně, Německu, USA či na Ukrajině. Od roku 1982 organizuje expedice a terénní praxe pro své studenty.

Mgr. Zuzana Šimůnková se narodila v roce 1976). Absolvovala Filozofickou fakultu a Fakultu sociálních studií, obory filozofie (2000) a mediální studia a žurnalistika (2002). V České televizi pracuje od roku 2001 jako dramaturgyně a redaktorka pořadu U nás v Evropě. Problematikou Evropské unie se začala zabývat v zahraniční redakci Českého rozhlasu 1. Spolu s Antonínem Přidalem připravovala a uváděla v roce 2002 diskusní pořad Klub Netopýr. Na obrazovce U nás v Evropě se objevila v roce 2003, kdy moderovala diskuse běžných občanů s politiky a úředníky odpovědnými za vstup České republiky do Evropské unie. V roce 2004 absolvovala televizní žurnalistiku na University of Westminster v Londýně. Kromě absolventského filmu o společenském přijetí přistěhovalců ve Spojeném království je autorkou také řady reportáží pro U nás v Evropě.

Hana Machová se narodila 11. září 1979. Fakultu sportovních studií MU úspěšně ukončila v roce 2005. Na Pedagogické fakultě absolvovala magisterské studium učitelství tělesné výchovy a speciální pedagogiky se zaměřením na logopedii a surdopedii. Celé období náročného dvouoborového mezifakultního studia dokázala skloubit s vrcholovým basketbalem. V letech 2003 a 2004 se stala se svým týmem Gambrinus JME Brno mistryní ČR a s výraznou převahou se umístila na prvním místě ve všech třech anketách o nejlepší basketbalistku roku 2004 (hlasování trenérů a sportovních novinářů, prvoligových hráčů i veřejnosti). Jako kapitánka olympijského týmu se podstatně zasloužila o postup českých basketbalistek do čtvrtfinále a v následujícím roce rozhodla o vynikajícím triumfu českých hráček na mistrovství Evropy v Turecku. Jako rozehrávačka a kapitánka basketbalistek Gambrinus Sika Brno dovedla svůj tým k vysněnému titulu v Eurolize.

Již květnové číslo časopisu muni.cz přineslo informace o aktivitách univerzity, jež směřují k budoucím operačním programům pro strukturální fondy Evropské unie. Ředitel Biofyzikálního ústavu AV ČR tehdy informoval o společném projektu Mendelova výzkumného centra a ve svém článku zmínil zastřešující projekt Středoevropského technologického institutu, jehož součástí Mendelovo výzkumné centrum bude. V tomto čísle představujeme projekt Středoevropského technologického institutu v širších souvislostech. Univerzitě se otevírá v období 2007-13 jedinečná příležitost významně posílit svoji výzkumnou infrastrukturu.

Prof. Ing. Pavel Ondrčka, CSc. (1935) vystudoval v letech 1954–1959 Národohospodářskou fakultu VŠE v Bratislavě, poté pracoval v podniku zahraničního obchodu Československá keramika. Od roku 1963 do roku 1968 působil jako odborný asistent katedry dějin ekonomických teorií. Potom následovala jeho éra vědecko-výzkumné činnosti v různých výzkumných ústavech, mj. ve Výzkumném výpočtovém středisku OSN, kde se specializoval na oblast ekonometrických modelů spotřeby, ve Výzkumném ústavu životní úrovně, kde zpracovával analýzy sociálního rozvoje, či v Ústředním ústavu národohospodářského výzkumu, kde pokračoval v makroekonomických analýzách. Od roku 1993 působí na katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Těžištěm jeho vědeckovýzkumné činnosti je oblast makroekonomické teorie a teorie hospodářské politiky, zejména s ohledem na transformační proces z centrálně řízené ekonomiky na ekonomiku tržní.

V mnoha případech kardiovaskulárních onemocnění již lékařská věda zná způsob, jak je úspěšně diagnostikovat a léčit. Paradoxně to ale vede k tomu, že stoupá počet lidí žijících s poškozením srdce. Ti jsou pak nejvíce ohroženi tzv. chronickým selháním srdce. Kvůli tomu zůstávají kardiovaskulární nemoci i přes veškerý pokrok v medicíně stále nejčastější příčinou úmrtí v industriálních zemích. Nejen chronické selhání, ale i další onemocnění srdce jsou tématem výzkumného záměru řešeného na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity.

V roce 2003 byla při Lékařské fakultě MU zřízena Rada pro informační technologie v medicíně (RITM). Vzniklo tak volné sdružení odborníků, které usiluje o větší rozšíření informačních a komunikačních technologií v medicíně i při její výuce. Rada k tomuto účelu koordinuje mnoho grantových a rozvojových projektů, jejichž výsledkem je mimo jiné tvorba multimediálních učebních pomůcek, e-learningových kurzů, ale i učebny vybavené potřebnou moderní technikou. Velká část činnosti rady je pak věnována rozvoji oblasti, jež bývá nazývána telemedicínou.

Prof. MUDr. Pavel Bravený, CSc. (nar. 1931) vystudoval v letech 1951-1956 Lékařskou fakultu brněnské univerzity. V roce 1957 nastoupil jako odborný asistent do Fyziologického ústavu LF, v roce 1969 dosáhl habilitace. Po prověrkách v roce 1971 musel místo opustit a přešel na II. interní kliniku Fakultní nemocnice u svaté Anny. V roce 1990 se na Fyziologický ústav vrátil a stal se jeho přednostou. V letech 1990-1991 byl děkanem Lékařské fakulty, v letech 1992-1998 prorektorem MU pro vědu, od roku 2000 působí na LF jako emeritní profesor. Profesor Bravený je mezinárodně uznávanou kapacitou v oblasti normální a patologické fyziologie, zvláště pak fyziologie kardiovaskulární. Vědecky i pedagogicky se významně zasloužil o rozvoj tohoto oboru v České republice.

Již účastníci světového summitu v Rio de Janeiru v roce 1992 schválili dokument, v němž se zavázali, že budou usilovat o zachování biologické diverzity. Biodiverzita se tak stala jednou z priorit ochránců přírody, ale i předmětem výzkumu mnoha vědců. Na Masarykově univerzitě se jí věnují biologové z Přírodovědecké fakulty, kteří v současnosti řeší v pořadí již druhý výzkumný záměr s tímto tématem.

Na počátku dubna se z národního parku Niokolo Koba v Senegalu vrátili z již třetí expedice parazitologové z Ústavu botaniky a zoologie PřF MU. Expedice jsou organizovány v rámci projektu Druhová diverzita a ekologie vybraných obratlovců západní Afriky, přiděleného Grantovou agenturou Akademie věd ČR. Parazitologové v rámci tohoto pětiletého grantu zkoumají parazity ryb.

Jiří Srba se narodil 21. června 1975 v Třebíči. Po maturitě začal studovat informatiku a v roce 1996 učitelství pro střední školy. Oba obory na FI MU zakončil v roce 1998. Od téhož roku studoval doktorát na FI MU, avšak o rok později přešel na postgraduální studium informatiky do Dánského Arhusu na BRICS PhD. School. Studium v Dánsku úspěšně ukončil v roce 2003 a dva roky nato složil druhou postgraduální zkoušku i na FI MU. Od roku 2003 vyučuje v Dánsku jako odborný asistent teoretickou informatiku na katedře informatiky univerzity v Aalborgu, kde od léta 2005 působí jako Associate Professor (docent). Se svou manželkou žije poblíž Aalborgského univerzitního komplexu. Za své studijní výsledky obdržel dvakrát cenu děkana FI MU, za magisterskou práci cenu rektora MU. Na konferenci MFCS 98 byl jeho článek oceněn jako nejlepší studentský příspěvek. V současnosti má na svém kontě 19 konferenčních a 8 časopiseckých příspěvků. Ve svém volném čase hraje na kytaru a klasické varhany, také tančí latinsko-americké tance, jimž se věnoval v minulosti i závodně se svou manželkou. Mezi jeho nejnovější zájmy patří modelářství, žonglování, kouzelnictví a fotografování.