Věda a výzkum

Unikátní metodu léčby rakoviny založenou na podávání nízkých dávek protinádorových léků v častějších intervalech zkoušejí lékaři z brněnské dětské nemocnice a Lékařské fakulty MU. Takzvaná metronomická léčba sice nemá nemoc zcela vyléčit, umožňuje ale velkému množství pacientů dostat nemoc pod kontrolu a kvalitně žít. Lékaři s metodou zatím pracují u jinak již neléčitelných dětských pacientů.

Doc. RNDr. Michal Kozubek, Ph.D., patří do první generace absolventů fakulty informatiky, která vznikla v roce 1994 jako vůbec první tohoto typu v Česku. Počítače ho zajímaly už odmalička. Od automatizovaného řízení modelové železnice se ale dostal až k automatizovaným mikroskopům. Jeho hlavní specializací je zpracování obrazu, multidisciplinární obor, který pomáhá třeba lékařům a přírodovědcům lépe rozeznávat, co jim vlastně jejich mikroskopy ukazují.

Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc., původně vůbec neuvažoval o přednášení na vysoké škole. Poté, co vystudoval dějiny umění na Masarykově univerzitě, působil skoro dvacet let v Národní galerii v Praze, kterou na začátku 90. let také krátce vedl. Osud ho ale přivedl zpátky a dnes je dlouholetým vedoucím tam, kde původně vystudoval. Vedle nizozemského a středoevropského barokního malířství se dlouhodobě zabývá dějinami sběratelství umění. Sám ale nesbírá. „Patřím spíš do kategorie oněch milovníků umění, a pokud doma mám umění, tak prostě proto, že je mám rád,“ říká.

Vězeňství nepatří mezi oblasti lidské činnosti, které by se běžně spojovaly s možnostmi zajímavé kariéry nebo přitažlivé práce pro absolventy vysokých škol. Gabriela Slováková ale vyvrací zavedený stereotyp. Už coby studentka sociální pedagogiky na Pedagogické fakultě MU viděla svoji budoucnost právě ve věznicích, kde chtěla pomáhat lidem s nápravou a cestou zpátky do normálního života. Po několika letech praxe se na začátku letošního roku stala ředitelkou ženské věznice ve Světlé nad Sázavou. Prostředí vězení jí strach nenahání, má ale obavy z podfinancování a nedostatku personálu.

Fotoaparáty v mobilních telefonech, miniaturní webové kamery, rychlý a cenově dostupný přístup k internetu, MMSky a sociální síť Facebook. To všechno jsou nástroje, které vytvářejí ideální zázemí pro zcela nový fenomén, tzv. sexting: posílání sexuálních zpráv a obrázků. O nejrůznějších právních problémech, které mohou vyvstat v souvislosti se sextingem, přijel v listopadu na konferenci Cyberspace na Právnickou fakultu Masarykovy univerzity přednášet Dan Svantesson z Bond University v Austrálii.

Moderní mobilní platformy získávají stále větší význam a podobně jako před lety stolní počítače dnes čím dál více prostupují lidskou každodennost. Jejich význam má navíc podle odborníků v budoucnu ještě vzrůstat. Vědci z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity se proto rozhodli jít s dobou a v laboratoři LaSArIS vytvořili samostatnou sekci, která nabídne studentům nejen možnost získávat dovednosti nutné pro vývoj aplikací na mobilních zařízeních, ale bude zkoumat i jejich další možnosti.

Nový objev, který by mohl najít využití například při vývoji protinádorových terapií, si připsali vědci z Masarykovy univerzity. Tým z lékařské fakulty zjistil, že rozeznat poškození své DNA a zareagovat na něj aktivací kontrolního bodu, kterou následuje přerušení buněčného dělení, dokáží také buňky unikátního typu – lidské embryonální kmenové buňky.

Ve dnech 6.–10. září  se v brněnském hotelu Continental konal  již 13. ročník mezinárodní konference Text, Speech and Dialogue TSD 2010. Konferenci organizovala Fakulta informatiky MU v Brně ve spolupráci s Fakultou aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni.

Víme, že z ropy je benzín. To je asi nejčastější setkání běžného Čecha s touto přírodní surovinou. Že s ní denně přicházíme do styku v jiných produktech, si ale příliš neuvědomujeme. O to, aby se ropa dostala ze země, se už od konce studií stará absolvent Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Přemysl Kyselák. V hodonínské firmě MND totiž hodnotí a vyhledává ložiska ropy a zemního plynu. Práce jej zavedla do Kanady nebo Velké Británie, ale ačkoliv se v Česku v porovnání s ropnými velmocemi tolik netěží, vykonávat ji lze i tady. Jen na to, že by na ložisku ropy na svém pozemku zbohatli, musí Češi podle Kyseláka zapomenout. „U nás platí, že všechno, co je metr a půl pod zemí, patří státu, a ne majiteli pozemku.“

Unikátní technologii vyvinul tým z přírodovědecké fakulty pro firmu Tonak, světového výrobce plstěných klobouků. Vědci dokázali nahradit chemikálie, které firma doposud používala pro opracovávání plsti, speciálními elektrickými výboji generujícími tzv. elektrické plazma. Výroba by tak měla být nejen levnější a kvalitnější, ale i mnohem ohleduplnější k životnímu prostředí.

Na vývoji metody, která dokáže rychleji určit bakterie způsobující nejrůznější onemocnění, se podílejí vědci z Oddělení funkční genomiky a proteomiky Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU. Nový typ analýzy, MALDI-MS profilování, který doposud vědci využívali pouze pro výzkumné účely, by pak měl pomoci nejen lékařům v praxi, ale například i při vývoji účinnějších antibiotik.

Prof. PhDr. Michal Charvát, CSc., je akademik, bez jehož přičinění by Masarykova univerzita zřejmě zůstala osmičlennou rodinou.