Věda a výzkum

Doc. PhDr. Břetislav Dančák, Ph.D., patří mezi první generaci absolventů politologie na Masarykově univerzitě, kteří se v dalších letech po studiu stali klíčovými osobnostmi svých oborů na nově vzniklé fakultě sociálních studií. Působí na katedře mezinárodních vztahů a evropských studií a je proděkanem pro zahraniční vztahy. Ve výzkumu se věnuje transatlantickým vztahům a americké zahraniční politice vůči zemím střední Evropy. Aktuálně se zaměřuje na problematiku energetické bezpečnosti středoevropských států. Je ženatý a má tři děti.

V podobné situaci se už ocitl asi každý. Například nový telefon je sice krásný, ale pokud člověk neví, jak přesně s ním zacházet, nikdy jeho přednosti pořádně neocení. A podobně je to i s e-learningem v Informačním systému Masarykovy univerzity. I s ním je možné pracovat různými způsoby, a díky tomu zefektivnit výuku a udělat ji pro studenty atraktivnější. Ne každý však umí využívat všechny jeho možnosti.

Seriál: Evropské projekty Centrum pro výzkum neziskového sektoru (CVNS), na jehož provozu se podílí Ekonomicko-správní fakulta MU už od jeho vzniku v roce 2003, mění postupně svoji podobu díky grantové podpoře z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost. Základní tým centra se rozšiřuje o odborníky z nových oborů a výzkumnou práci doplňuje nabídka vzdělávacích programů.

Snížit počet úrazů během školního vyučování i mimoškolních aktivit a zvýšit povědomí pedagogů a vedoucích pracovníků škol o jejich prevenci. To jsou hlavní cíle projektu Fakulty sportovních studií MU, který získal dotaci z evropského programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. „Projektem reagujeme mimo jiné na fakt, že Česká republika se v evropských statistikách nachází na čelných pozicích co do počtu úmrtí dětí v důsledku úrazů a těžkých zranění s trvalými následky,“ říká odborná manažerka projektu Zdeňka Kubíková a dodává, že příčin této situace je víc. „Do výuky se zařazují nové sporty, děti se stále méně hýbou. Nepomáhají ani nedostatky v legislativě a její špatná znalost ze strany učitelů.

Když přijde zima, bezobratlí živočichové, tedy zejména hmyz a pavoukovci, se ukládají k zimnímu spánku. Jakmile tedy teplota na teploměru klesne pod nulu, po bzučení byste na loukách pátrali marně. O to větší údiv vzbuzuje, že dva druhy pavouků se naučily využívat tohoto období hibernace svých kořistí a vyráží na lov mráz nemráz. Přišli na to vědci z ústavu botaniky a zoologie na přírodovědecké fakultě.

Internet umožňuje být na jednom místě, a přitom všude na světě, komunikovat v jakýkoliv moment s kýmkoliv. A kromě jiného ulehčuje podnikání. Firma Petra Palase sídlí v Brně, ale díky internetu využívají produkty jeho Kentico Software zákazníci z celého světa. „I když působíme v Brně nijak nás to v tom, odkud získáváme klienty, neomezuje,“ říká absolvent Fakulty informatiky Masarykovy univerzity, jehož společnost spolupracuje s firmami jako je Microsoft, McDonald's, Guinness nebo Audi. Jméno „Palas“ ani název jeho podniku však běžným lidem nic moc neřekne. Důvod? Každý z nás denně projede desítkami nebo stovkami webových stránek, ale jen málokoho napadne ptát se, kdo za nimi stojí. Palas a jeho společnost jsou odpovědí právě na tuto otázku. Zmíněným značkám totiž dodává redakční systémy pro jejich webové stránky.

Přední český odborník na správní právo Petr Průcha o své cestě k právnickému povolání a na Nejvyšší správní soud.

Seriál: Evropské projekty na MU O špatném financování vědy v České republice už se toho napsalo hodně. Jednou z možností, jak situaci vylepšit, je podávání projektů u různých institucí. Zdaleka ne každá taková žádost však uspěje, velkou roli při jejím schválení či odmítnutí hraje myšlenka projektu i její zpracování. Aby se v té druhé kategorii uchazeči lépe orientovali, inicioval Odbor pro vědu a výzkum Rektorátu Masarykovy univerzity projekt, který má nejen vědeckým pracovníkům ukázat, jak funguje financování výzkumu v Česku a jak projekty správně podávat.

Prof. Antonín Bartoněk, DrSc., patří mezi přední české odborníky na klasickou latinu a řečtinu. Proslavil se ale také svými publikacemi o mykénštině a lineárním písmu B nebo propagováním využití latiny při výuce moderních jazyků. Na filozofické fakultě působí už více než půl století a je žákem legendárních profesorů, kteří budovali ústav klasických studií ještě za první republiky. Zůstává stále aktivní jak ve výuce, tak ve vědecké činnosti a v současnosti připravuje například anglický překlad své zásadní srovnávací skladby latiny a staré řečtiny.

Pavel Klenovský absolvoval fyziku na Přírodovědecké fakultě MU v polovině 70. let minulého století a celou svoji další kariéru spojil s metrologií, oborem, který se zabývá mírami pro stanovení velikosti různých technických a fyzikálních veličin a jejich měřením. Z řadového odborného pracovníka se postupně po sametové revoluci a po rozpadu ČSFR na začátku 90. let vypracoval až na generálního ředitele Českého metrologického institutu. Ten se mimo jiné stará o uchovávání a rozvoj státních etalonů nebo o kalibraci pracovních měřidel.

Objev sítě napadených zařízení sloužících k připojení na internet, který se povedl bezpečnostním expertům z Masarykovy univerzity, poukázal na výraznou mezeru v zabezpečení počítačů proti kybernetickým útokům. Odborníci ale upozorňují, že tento problém je jen špičkou ledovce, a snaží se poukázat na to, že řada uživatelů si stále ještě neuvědomuje, že se musí starat o bezpečnost svých přístrojů připojených k internetu. V budoucnu jich totiž bude nejen v domácnostech čím dál tím víc.