Věda a výzkum

Seriál: Zajímavá fyzika Málokdo si uvědomuje, kolik věcí, situací a jevů kolem nás je spojeno s tzv. povrchovým napětím. S jeho projevy se setkáváme téměř na každém kroku. Než se na některé z nich podíváme, nejprve si stručně vysvětleme, jak povrchové napětí vzniká.

SERIÁL: Evropské projekty na MU Od začátku tohoto semestru existuje na Masarykově univerzitě Mendelovo centrum pro vzdělávání v biomedicíně, bioinformatice a biologii. Jde o mezifakultní projekt Lékařské a Přírodovědecké fakulty. Jeho cílem je najít ve vybraných oborech studenty, které věda baví a chtějí se například aplikované buněčné biologii, kmenovým buňkám, proteinovému inženýrství nebo bioinformatice věnovat hlouběji.

Profesor Dušan Šlosar je jednou z nejvýraznějších osobností české lingvistiky posledního půl století, ale také člověkem, který sehrál klíčovou roli v prvních dnech sametové revoluce v Brně.

Seriál: Zajímavá fyzika S pozoruhodnými fyzikálními jevy se setkáváme doslova na každém kroku. S přibývajícím věkem nás jen většinou přestávají fascinovat. I tak ale člověka občas napadne položit si zdánlivě banální otázky, jako proč vržou dveře nebo co drží mýdlové bubliny pohromadě. Seriál Zajímavá fyzika, který tímto číslem začínáme, se bude snažit některé z takových dotazů zodpovědět a ukázat, že fyzika má blízký vztah ke každodennímu životu a může obohatit nás pohled na svět.

Právě před dvěma sty lety se odehrála u Znojma jedna z významných bitev napoleonských válek, která předznamenala další osud milionů obyvatel střední Evropy. Toto výročí připomněla mezinárodní konference, která shrnovala výsledky lékařsko-antropologického výzkumu kosterních pozůstatků vojáků z této bitvy, a s ní spojená pietní akce. Při ní byly pozůstatky vojáků přeneseny zpět do společného hrobu v louckém hřbitově ve Znojmě a zemřelí vojáci byli uctěni slavnostními salvami.

S převratným řešením, jak si poradit se znečištěním, s nímž si dosud nikdo nevěděl rady, přišli vědci z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Pracovníci Loschmidtových laboratoří Ústavu experimentální biologie, ve spolupráci s Univerzitou Palackého, Tohoku Univerzitou v Japonsku a Evropskou laboratoří médií v Německu vyvinuli metodu genetické úpravy bílkovin. S její pomocí mohou toxické látky zbavit vlastností, které u člověka vyvolávají rakovinu a další nemoci.

Seriál: Výzkumné projekty na Masarykově univerzitě Reklama okupuje lidskou každodennost zejména v posledních letech a desetiletích víc než kdykoliv předtím a její vliv na chování spotřebitelů a zvlášť těch dětských patří k velmi diskutovaným tématům. Vědci z Masarykovy univerzity se zapojili do mezinárodního projektu, který se zaměřuje přímo na reklamu na potraviny a jídla určená dětem. Tým z ústavu preventivního lékařství Lékařské fakulty se tak podílí na přípravě zprávy, která bude sloužit jako podklad pro rozhodování Evropské komise v otázkách regulace marketingu a reklamy. 

Prof. PaedDr. Radek Horáček, Ph.D., je jedním z těch absolventů Masarykovy univerzity, kteří se svojí alma mater spojili i větší část své kariéry. Začínal jako učitel výtvarné výchovy na základní škole, ale na akademickou půdu se rychle vrátil. V letech 2002 až 2006 působil jako ředitel Domu umění města Brna a výrazně rozvinul spolupráci mezi univerzitou a výstavní institucí. Coby výtvarný kritik publikuje už od 80. let a má za sebou kolem patnácti set recenzí, studií, glos a dalších textů v odborném i denním tisku. Dnes vede katedru výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě.

Mikuláš Piňos vystudoval Fakultu informatiky Masarykovy univerzity a Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, obor kompozice. V roce 1999 získal stipendium UNESCO-ASCHBERG na Institutu elektroakustické hudby v Bourges. Mikuláš Piňos je mnohonásobným laureátem skladatelské soutěže Generace, za skladbu Reichquartett získal v Rakousku ocenění Reichenau-Preis. Je autorem komorních, vokálních, orchestrálních, elektroakustických skladeb i scénické hudby. Vliv na formování jeho kompozičního zaměření měla dlouholetá zkušenost sborového zpěváka. Jeho skladby byly provedeny na mezinárodních festivalech Expozice nové hudby, Janáčkův Máj, Moravský podzim, Forfest a Pražské premiéry a vysílány v Českém rozhlase.

Dlouhodobá zahraniční expedice ve Střední Americe – i to je jedna z možností uplatnění absolventů geologie z Přírodovědecké fakulty. Takovým projektem, kde se brněnští absolventi úspěšně zapojili, je provádění mapovacích prací a geologických studií právě v zemích Střední Ameriky. Cílem těchto prací je předvídat geologická rizika – především ohrožení vulkanickou činností, zemětřesením či sesuvy, které tuto část naší planety obzvláště silně postihují.

Prof. RNDr. Zdeněk Glatz, CSc. působí v ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty a patří mezi významné osobnosti české analytické biochemie. Známý je především díky svým aplikacím poměrně nové analytické metody zvané kapilární elektroforéza, která nachází své využití v genomice a proteomice, při vývoji léčiv či v klinické diagnostice. Sám ale skromně říká: „Když se ráno podívám do zrcadla, tak žádnou osobnost nevidím.“

Jiří Šimáček vystudoval dějiny umění na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, je spoluautorem asi desítky původních divadelních her a adaptací od činohry po operu. Všechny divadelní projekty realizoval se Zdenkem Plachým v autorské dvojici skupiny Střežený Parnass.V současné době pracuje jako vedoucí dramaturg dokumentu a publicistiky v České televizi Brno. V minulosti působil jako historik umění v Moravské galerii, reklamní fotograf a grafik, režisér řady publicistických, dokumentárních, propagačních a výukových filmů. Externě vyučuoval na Filozofické fakultě seminář dějin moderního umění a na Fakultě sociálních studií seminář televizního zpravodajství.