Švédsko je opravdovým královstvím odpadu. Jestli si ale myslíte, že to znamená, že se tamější obyvatelé válí v odpadcích, tak jste na omylu. Je to právě naopak.
O švédském obyvatelstvu je známo, že nebere svůj odpad na lehkou váhu a každý Švéd svědomitě recykluje. Například v roce 2012 bylo švédskými domácnostmi vyprodukováno 4,4 miliony tun komunálního odpadu a pouhých 32 600 tun odvezeno na skládky. Téměř polovina byla totiž zrecyklována separací a celou polovinu přeměnily moderní švédské spalovny na elektrickou energii a teplo.
Švédové běžně doma třídí plast, papír, sklo, kov, baterie a elektrické spotřebiče a také třeba bioodpad. Běžné jsou vratné zálohy nejen na skleněné láhve, ale i na ty plastové nebo na plechovky.
A protože Švédsko zrecykluje a opětovně využije většinu svého komunálního odpadu, nezbývá mu již mnoho odpadu určeného pro jeho moderní spalovny. Z tohoto důvodu čelí země velice zajímavému a paradoxnímu problému, a sice nedostatku odpadu na spalování. Na dlouhodobý provoz spaloven je ho doma zkrátka málo, a tak je potřeba smetí dovážet.
V roce 2012 bylo proto importováno 1,7 milionu tun odpadu. Množství dovezeného smetí navíc rok od roka stoupá. Nejvíce odpadu Švédsko importuje z Norska a Velké Británie. Očekává se, že v dalších letech bude tento trend ještě zesilovat a do Švédska se bude odvážet více hlavně z Rumunska a z Balkánu, kde je situace se skládkami špatná. Švédi však zároveň tyto země pobízejí k vytvoření vlastní infrastruktury.
Velice zajímavá a pro Švédy i úctyhodná je zmíněná situace na skládkách odpadu. Jen pro ilustraci: zatímco například na českých skládkách je uložených během roku v přepočtu téměř 15,5 procenta odpadního materiálu, ve Švédsko je to jen jedno procento.
Česká republika sice v absolutních číslech ročně vyprodukuje zhruba o 200 tisíc tun komunálního odpadu méně než Švédsko, ale v nakládání s odpady je to zde mnohem horší. Na skládky Češi v roce 2012 odložili víc než 1,8 milionu tun odpadu, což je přibližně 56krát více odpadů než Švédi. Zrecyklovali 660 tisíc tun odpadu, což je 3,5krát méně a podobně je to i s množstvím spáleného odpadu.
Spalovny se nestarají jenom o zlikvidování odpadu, ale vyrábějí taky energii. Až 850 000 švédských domácností si užívá tepla produkovaného právě spalovnami, které v zemi zabezpečují pětinu zásob tepla.
Ve Švédsku jsou nicméně hlavním zdrojem vodní elektrárny, které zabezpečují 50 procent energetické produkce. Na druhém místě jsou s přibližně 30 procenty jaderné elektrárny a do popředí se snaží probojovat i větrné elektrárny, do jejichž rozvoje v současnosti Švédi hodně investují.
Když se podíváme na situaci v Česku, všimneme si, že prvenství v produkci energie drží tepelné elektrárny s přibližně 57 procenty. Na ně se dotahují jaderné elektrárny a na výrobě energie mají s 3,36procentní produkcí zásluhu také vodní elektrárny.
Autoři jsou studenti skandivánských studií na Filozofické fakultě MU.
