Dnešní rozdělení území Česka na 14 samosprávných krajů určuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb. Dá se říci, že nynější rozdělení krajů navázalo na stav krajského zřízení z období let 1949–1960. Od 1997 se nicméně změnil způsob psaní názvu jednoho z našich krajů a zůstává otázkou, zda současná úprava respektuje platnou kodifikaci pro spisovný jazyk a zda aktuální kodifikační či normativní příručky poskytují běžnému pisateli dostatečnou oporu pro bezchybné psaní.
Předchůdcem nynějšího Kraje Vysočina byl od roku 1997 do 2001 Jihlavský kraj, jeho rozloha přibližně odpovídala rozloze dnešního Kraje Vysočina. Změnou ústavního zákona dne 31. 5. 2001 se změnil název z kraje Jihlavského na kraj Vysočina, přičemž této změně předcházela debata krajských zastupitelů s obyvateli kraje. (Nešlo však o jedinou změnu v pojmenování tehdejších krajů, nového pojmenování v roce 2001 nabyl kraj Ostravský (nyní Moravskoslezský), Brněnský (nyní Jihomoravský) a Budějovický (nyní Jihočeský.)
Co říkají pravidla
Podívejme se, co o správném způsobu psaní správních oblastí, respektive krajů, v Česku říká pravopisná kodifikace, hlavní autoritou jsou Pravidla českého pravopisu (PČP). Poslední rekodifikace českého pravopisu proběhla v roce 1993. Způsob psaní krajů jakožto správních jednotek se řídil po tomto roce následujícím doporučením: slovo kraj se píše s malým písmenem, jelikož není součástí vlastního názvu, jedná se o obecné podstatné jméno, naproti tomu rozlišující přídavné jméno (Jihomoravský kraj, Liberecký kraj) se píše s velkým počátečním písmenem, a to i při obráceném slovosledu (kraj Jihomoravský, kraj Liberecký).
V Česku však dva kraje nejsou tvořeny spojením adjektiva se substantivem, ale odlišně - týká se to KRAJE VYSOČINA a KRAJE HLAVNÍ MĚSTO PRAHA. Po roce 1993 PČP doporučovala psát kraj Vysočina a kraj Hlavní město Praha, tudíž formou psaní oba standardně zapadaly do výše uvedeného pravidla, které navazuje na předchozí (neměnnou) kodifikaci z období let 1957–1992.
V roce 2011 však náhle došlo ke změně psaní těchto dvou krajů, byla přijata nová podoba názvu, a tak se dřívější kraj Vysočina začal psát jako Kraj Vysočina. Nestalo se tak ovšem z iniciativy Ústavu pro jazyk český AV ČR, resp. kvůli změně pravidel českého pravopisu, úprava názvu (i následně psaní) byla vynucena okolnostmi mimojazykovými, a sice proměnou zákonných předpisů. (pozn. Změnou nebyl v roce 2011 zasažen jen kraj Vysočina, ale rovněž kraj Hlavní město Praha – zde uvádíme v podobě psaní před změnou, nyní kraj hlavní město Praha).
Nutno dodat, že změna názvu neproběhla ve stejnou dobu jako poslední rekodifikace PČP. Nynější podoba psaní Kraje Vysočina je v rozporu s doporučením Ústavu pro jazyk český AV ČR a je vnímána jako pravopisná výjimka. Bohužel ne všichni uživatelé českého jazyka jsou s touto změnou dostatečně seznámeni. Podíváme-li se, do jaké míry na změnu psaní počátečního písmene u slova „kraj“ v nynějším názvu Kraj Vysočina upozorňují uživatele českého jazyka kodifikační a normativní příručky vydané v inkriminovaném období, zjistíme, že mnoho informací neposkytují (s výjimkou ukázky psaní slovního spojení), o důvodech změny se zmiňují jen stručně, pokud vůbec.
Aktuální Pravidla českého pravopisu ve výkladové části v kapitole o psaní velkých písmen spojení KRAJ VYSOČINA přímo neuvádějí, a to ani v pravopisném rejstříku. V rejstříku nalezneme pouze heslo „kraj“. Podobně je na tom Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (2015), který sice uvádí heslo „kraj“, avšak bez jediného příkladu územní samosprávné jednotky. Jako první zachytila podobu nového názvu Internetová jazyková příručka AV ČR (2011). Na ni navazující Akademická příručka českého jazyka (2014) na s. 162 nabízí vysvětlení: „od 1. 8. 2011 je slovo kraj součástí názvu“.
Stranou zájmu zůstává KRAJ VYSOČINA na stránkách lingvisticky orientovaného časopisu Naše řeč, s výjimkou roku 1960 a 2002, kdy zde vyšel článek Ivany Svobodové, která k problematice říká: „Stejně tak je třeba psát s malým písmenem slovo kraj ve spojení kraj Vysočina. Oficiální název tohoto územně samosprávního celku zní Vysočina. Slovo kraj se před vlastní jméno většinou dodává proto, aby bylo jasné, zda má pisatel na mysli kraj, nebo pohoří, jehož zeměpisný název je sice Českomoravská vrchovina, ale velmi často se namísto něj užívá Vysočina, tj. zástupný výraz vzniklý z dřívější Českomoravské vysočiny. Dlužno podotknout, že název Vysočina není z jazykověpragmatického hlediska příliš zdařilý, totéž lze říci i o dalším názvu kraje – Hlavní město Praha.“.
V době, kdy byl do Naší řeči zmíněný článek zařazen, ještě změna názvu neproběhla. V témž roce se o způsobu psaní názvu krajů v Česku zmiňuje příručka Na co se nás často ptáte, avšak o změně psaní se zde nehovoří, poněvadž ještě nenastala (uvádí se zde starší, a tedy dnes již překonaná, podoba kraj Vysočina s vysvětlením, že kraj není součástí názvu).
Poslední vydaná publikace věnující se podrobnějším a aktuálním zásadám psaní velkých písmen s názvem Psaní velkých písmen v češtině (2015) již uvádí platnou podobu psaní (Kraj Vysočina) a zároveň stručně upozorňuje na skutečnost, že úředně vynucenou změnou psaní vznikla pravopisná výjimka a slovo Kraj se stalo součástí pojmenování, proto se píše s velkým písmenem.
Spíše než na stránkách příruček současné spisovné češtiny se o příčinách proměny názvu dozvídáme v regionálním vysočinském tisku či na oficiálních webových stránkách Krajského úřadu Kraje Vysočina.
Jaké byly důvody změny názvu
Rozhodnutí o změně názvu kraje v Česku není v pravomoci Ústavu pro jazyk český AV ČR, nýbrž vyžaduje zásah do ústavního zákona. V únoru 2010 vedení tehdejšího kraje Vysočina přišlo s návrhem změnit pojmenování na Kraj Vysočina kvůli stále častějším problémům v administrativě, zvláště po zavedení datových schránek a chtělo tím odstranit zmatky. Úprava názvu z jednoslovného na dvouslovný byla vynucena opakovanými problémy s identifikací kraje při písemné komunikaci s orgány veřejné správy, například při doručování pošty, při zápisech do katastru nemovitostí a při uzavírání nejrůznějších smluv s tehdejším krajem Vysočina.
Používání jednoslovného názvu v oficiálních úředních listinách obtížně zvládaly některé státní instituce, což mohlo následně vyvolat možné problémy s platností právních listin. Stávalo se, že některé zásilky adresované kraji Vysočina končily na jiných úřadech, které mají v názvu slovo Vysočina. Tisková mluvčí krajského úřadu uvedla, že v souvislosti se zasíláním písemností prostřednictvím datových zpráv kraje Vysočina, jehož datová schránka se jmenuje pouze „Vysočina“, některé datové zprávy pro Katastrální úřad pro Vysočinu končí v datové schránce kraje Vysočina. Dále zmínila oblast soudnictví. Nastaly případy, kdy soudy nerespektovaly název „Vysočina“, a docházelo k nesprávné interpretaci názvu územního samosprávného celku. Tím mohla být ohrožena i právní platnost soudních rozhodnutí. Zaznamenány byly také negativní reakce na možnost snadné záměny názvu kraje s obchodními značkami různých produktů (salám Vysočina).
Legislativní výbor krajského zastupitelstva projednal návrh na změnu ústavního zákona z roce 1997. Odhlasovali ho krajští zastupitelé, ačkoli prý netušili, že je nový název pravopisně chybný. Upozorněním na pravopisnou odchylku byl překvapen i tehdejší hejtman. Ten ponechal otázku jazykové správnosti na Poslanecké sněmovně („odborníci to dopracují“). V anketě se dle něj pro změnu názvu vyslovila většina občanů kraje. Návrh posoudil výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Poslanecká sněmovna návrh schválila, žádný poslanec proti návrhu nehlasoval a ani během projednávání k návrhu nevznesl námitku. Novela ústavního zákona tak úspěšně prošla celým legislativním procesem, nabyla účinnosti a Vysočina se od 1. srpna 2011 stala Krajem Vysočina.
Ministerstvo vnitra s návrhem souhlasilo, ale doporučilo ho doplnit o přechodná ustanovení, která by určila, že tam, kde je v současných smlouvách uvedeno spojení kraj Vysočina, bude se po nabytí právní moci rozumět, že se jedná o Kraj Vysočina. Změna psaní názvu si vyžádala úpravu loga, výměnu úředních razítek, hlavičkových papírů a certifikátů elektronických podpisů.
Nový název musí od roku 2011 užívat v písemném styku všechny organizace, jejichž zřizovatelem je Kraj Vysočina. Zajímavostí je, že některé instituce nemohou tuto novinku zavést do praxe – třeba Krajské ředitelství policie kraje Vysočina. Opravu v názvu by musela upravit změna jiného zákona, jímž se pojmenování krajských ředitelství policie řídí, jeho zřizovatelem totiž není Kraj Vysočina, nýbrž ministerstvo vnitra.
Na webové stránce Krajského úřadu Kraje Vysočina byly v době proměny názvu v roce 2011 zveřejněny některé ukázky častých slovních spojení užívaných v běžné praxi, kupříkladu názvy orgánů jako Zastupitelstvo Kraje Vysočina, Rada Kraje Vysočina, hejtman Kraje Vysočina, Finanční výbor Zastupitelstva Kraje Vysočina, Bezpečnostní rada Kraje Vysočina atd.
Přes všechna uvedená doporučení, jak v oficiálních spisovných textech správně název Kraje Vysočiny psát, na internetu zůstává úzus poměrně rozkolísaný (Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina, Krajská hospodářská komora Kraje Vysočina vs. Rada dětí a mládeže kraje Vysočina).
Autorka pracuje v Ústavu českého jazyka Filozofické fakulty MU.