Pevninské ledovce, které pokrývaly velkou část Evropy před stovkami tisíc let, se nikdy až na úroveň Brna nedostaly – roztávaly už před Moravskou bránou. Přesto přímo na půdě Přírodovědecké fakulty leží důkazy o jejich pohybu po Evropě. Před geologickým ústavem se totiž neznámo jak a neznámo kdy usadilo několik bludných balvanů přivezených ze Svinova ve Slezsku.

„Na Masarykově univerzitě jsem začal studovat hned po válce v roce 1945 a už tehdy tu byly,“ vypráví geolog Rudolf Musil, jeden z nejstarších žijících profesorů Přírodovědecké fakulty.

Na jednom z balvanů je možné najít vyrytý nápis „Eratické balvany – 1882“ – podle Musila ale těžko soudit, co přesně tento letopočet vlastně značí. „Je to velká záhada, protože rok 1882 znamená ještě dobu Rakouska-Uherska, takže by se zdálo logické, aby nápis byl německy. Nejpravděpodobnější se mi proto zdá, že kameny byly dopraveny na univerzitu za první republiky a nápis přidán až dodatečně,“ domnívá se Musil. V době jeho studií se o původu kamenů už nic nevědělo. „My jsme se u kamenů jako studenti geologie jen rádi hromadně fotili. Z profesorů, kteří tu zbyli po válce, už o nich zřejmě nikdo nic netušil,“ vypráví geolog.

Jako bludný balvan bývá někdy označován i kámen stojící přímo u vchodu do areálu fakulty, na kterém jsou vyrytá jména profesorů, kteří padli během druhé světové války. Profesor Musil se však domnívá, že v tomto případě o ledovcový nános nejde, a upozorňuje, že jako bludné balvany bývají často mylně označovány i zcela jiné typy kamenů. „Ne všechny kulaté kameny, které vidíme někde v krajině, jsou bludné balvany. Jde o termín popisující čistě horniny přisunuté ledovcem,“ vysvětluje Musil.

Původ balvanů
Evropa prošla dvěma kontinentálními zaledněními. Ledovec se ze skandinávských hor plížil směrem na jih a do Slezska se dostal dvakrát – jednou před 350 a podruhé před 250 tisíci lety. „Jak postupoval, nabíral na různých místech horniny, které byly v podloží. V podstatě se valil jako taková pomalá, ale silná řeka,“ popisuje geolog Musil.

Velikosti balvanů jsou různé od několika centimetrů až po několik metrů. Největší známý bludný balvan v Česku byl objeven při stavbě Nové huti v Ostravě-Kunčicích v hloubce několika metrů a má objem kolem 7 m³ a váží asi 18 tun. Za ten největší balvan jižně od Baltu bývá považován tzv. Triglavův kámen u Tychowa s odhadovaným objemem 750 m³ a váhou přes 2 tisíce tun.

Nánosy ledovců se v minulosti stávaly oblíbeným stavebním materiálem. „V Německu jsou z nich často postavené celé velké části kostelů,“ říká Musil. Horniny přinesené ledovcem byly ale důležité i pro předchůdce dnešního člověka. Ten se tímto způsobem mohl dostat k pazourkům, které pak sloužily třeba k výrobě zbraní a nástrojů. „Pro nás vědce byly bludné balvany díky svému rýhování důležité při určování pohybu dávných ledovců.Celá řada hornin také obsahuje paleontologické nálezy z prvohor,“ dodává Musil.