Výstava byla zaměřená především na období ázerbájdžánské historie v letech 1918 až 1920, kdy tento stát nabral velice moderní demokratický směr vývoje, který přerušil až vpád Rudé armády. „Byla to první demokratická země v muslimském světě. Zakladatelé tohoto státu provedli výrazné změny. Zavedení volebního práva pro ženy učinilo z Ázerbájdžánu také první muslimskou zemi s rovnými právy žen a mužů,“ podotýká Valiyev a dodává, že v tomto směru Ázerbájdžán předstihl takové země, jako je Velká Británie a USA. Smyslem výstavy bylo upozornit na toto období a na vazby mezi tehdejším a dnešním nezávislým Ázerbájdžánem.
Mezi ázerbájdžánskou a českou historií existuje také mnoho spojitostí. „Obě země získaly nezávislost po rozpadu impéria, ať už ruského nebo rakousko-uherského, roku 1918. Obě si vybojovaly pozici spojenců na Versailleské konferenci. Obě byly parlamentní demokracie. Obě se staly později součástí systému socialistických zemí,“ říká Valiyev a dodává: „Rok 1968 je možné srovnat s událostmi, které se odehrály v Baku v lednu 1990, kdy byly pokojné demonstrace proti sovětskému systému rozehnány tanky, což si vyžádalo sto dvacet tři mrtvých a šest set zraněných.“
Anar Valiyev sice pochází z Ázerbájdžánu, ale Česko si velmi oblíbil. „Nejlepší na Česku, a neberte to jako útok, není architektura, jídlo nebo pivo, ale lidé. Opravdu mám velmi rád Čechy a jejich klidný a neagresivní pohled na svět. Když mluvím o Evropě a Evropanech, často uvádím jako příklad Čechy nebo Rakušany,“ popisuje Valiyev. Na FSS působí od září minulého roku. V tomto semestru vedl dva anglické předměty Islam: Culture and Politics a Cities and Immigrants. Před tím studoval a působil ve Spojených státech. V budoucnu by se rád vrátil do Ázerbájdžánu a pracoval zde v některém z vládních výzkumných týmů.