Z Tokia naopak připutovaly japonské ukázky překladů české klasiky – Hrubínových básní Říkejte si pohádky a Martínkovy čítanky a Dvou klubíček pohádek Eduarda Petišky a dalších. Zajímavé jsou také knihy reprezentující japonskou komiksovou produkci včetně kreslené podoby příběhu moravské rodiny Brodyových, která takřka celá zahynula v koncentračním táboře.
Výměna knih je výsledkem spolupráce Masarykovy univerzity a japonské knihovny na retrospektivní výstavě Brána do České republiky: Svět dětské knihy. Výstavu v Tokiu připravili japonští odborníci a znalci dětské literatury, na doprovodném programu přehlídky se podílel i Ústav literatury pro mládež Pedagogické fakulty MU. Trvala od začátku letošního roku do začátku září. Expozici s desítkami českých knih z období od 19. století do současnosti navštívila v druhé polovině srpna také japonská císařovna Mičiko, sama autorka dětské literatury.
Česká literatura pro děti má v Japonsku dlouhodobě velmi dobré jméno, opakovaně byly vydáváni Karafiátovi Broučci, známy jsou překlady Čapkových dětských textů, knížek Josefa Lady, Ondřeje Sekory, Václava Čtvrtka a řady dalších. Také čeští ilustrátoři mají v Japonsku dobré jméno: mimo píšící výtvarníky se pozornosti těší například Adolf Born, Miloslav Jágr a zejména Zdeněk Miler, autor legendárního Krtečka.
Česká literatura pro děti se v současné době potýká s nedostatkem kvalitních dětských literárních časopisů. „Tradiční značky přetrvaly, ovšem obsah těchto periodik je vesměs velmi špatný,“ říká náš přední odborník na dětskou literaturu M. Reissner z Pedagogické fakulty MU. Stále se však v Česku ročně vydávají desítky kvalitních knih pro děti, které bez problémů obstojí i v mezinárodním srovnání.