Americký velvyslanec hostil stipendisty Komise J. W. Fulbrighta

Komise J. W. Fulbrighta v Praze, která spoluzajišťuje stipendijní pobyty a stáže českých občanů v USA a amerických občanů v České republice, se o své stipendisty stará opravdu vzorně. O prestiži, kterou mají stipendia poskytovaná Fulbrightovou komisí, svědčí mimo jiné společenské, kulturní a vědecké akce pořádané pro stávajícící i minulé stipendisty jak v České republice, tak v USA. Takovou akcí byla také recepce ve vile amerického velvyslance Williama J. Cabanisse uspořádaná 19. září exkluzivně pro americké a české stipendisty Fulbrightovy komise.

Setkání amerických stipendistů, kteří právě přijeli do České republiky, s českými absolventy stipendijních programů zahájil velvyslanec Cabaniss proslovem, v němž zdůraznil důležitost americko-české spolupráce pro rozvoj vědění a výzkumu v nadnárodním měřítku. Recepce se zúčastnili také tři absolventi Masarykovy univerzity, kteří díky Fulbrightovu stipendiu pobývali v USA v minulém akademickém roce. Absolvent Právnické fakulty Masarykovy univerzity Jaromír Pařil v rámci Fulbrightova programu pro studenty strávil rok na Indiana University v Bloomingtonu studiem hudebního a uměleckého managementu se zaměřením na neziskový sektor. "Podmínkou pro získání stipendia pro postgraduální studenty je ukončení bakalářského či magisterského studia. Já osobně jsem tedy odjel na Fulbrightovo stipendium již jako absolvent Masarykovy univerzity," říká Pařil.

Programy, které Fulbrightova komise nabízí, se dělí na studentský program pro uchazeče před dosažením titulu PhD. a program pro vědce a přednášející – tzv. "scholars". "Výjimku tvoří Fulbright Masarykovo stipendium, které je nabízeno oběma kategoriím, tedy jak mladším, tak pokročilejším vědeckým pracovníkům. Většinou jde o vědce, kteří si sami naplánují vědecký projekt a sami si najdou místo, kde by jej v USA chtěli realizovat. Do tohoto programu se však snažíme nominovat vědce, kteří dělají něco navíc – jsou velice činní ve své komunitě, ve svém městě nebo na své univerzitě jako členové Akademických senátů a podobně," vysvětlila ředitelka Fulbrightovy komise v České republice Hana Ripková.

Studenti mají evidentně o pobyt v Americe oproti starším vědeckým pracovníkům větší zájem, a proto je zde soutěž mezi uchazeči nejostřejší. "Pokud se chce někdo prosadit v programu pro studenty, musí být již dávno předtím výborným studentem a měl by být aktivní v mnoha dalších oblastech. Musí také složit různé zkoušky," říká Hana Ripková a Jaromír Pařil dodává: "Testy je třeba dělat s ročním předstihem. Pořádají se dvakrát do roka v Praze a další možností je absolvovat je v testovacích centrech. Já jsem například dělal zkoušky v centru v Budapešti. Šlo o zkoušku z angličtiny TOEFL a zkoušku GRE, která zahrnuje jazykovou, logickou a algebraickou část."

Zkoušky se však týkají pouze uchazečů o studentská stipendia. Vědci a přednášející, kteří se ucházejí o stipendium, musí vytvořit kvalitní vědecký projekt a současně uvést dobrý důvod pro jeho realizaci v USA a na pracovišti, které si vybrali. Fulbrightova komise se však v kategorii vědců a přednášejících stále potýká s nedostatkem přihlášek. "V této kategorii máme zcela otevřené pole všem oborům. Je tomu tak sice i v jiných kategoriích, ale tam přece jen hledíme také na jiné priority. Problém u kategorie vědců a přednášejících je především v tom, že je pro ně těžší opustit práci a odjet na delší dobu do USA. Pokud je někdo dobrý, pak je ho většinou potřeba na jeho vlastním pracovišti. Na druhé straně jsou během školního roku období, kdy minimálně tříměsíční okénko mezi povinnostmi by si určitě dokázal najít každý, jen kdyby chtěl," nabádá zkušenější vědce Hana Ripková.



Fulbrightova komise se však stará také o americké stipendisty přijíždějící do ČR. V letošním roce může Masarykova univerzita díky Fulbrightovu programu hostit Thomase McConnella z Univerzity v Jižní Karolíně, který s manželkou a synem přijel do Brna, aby zde v podzimním semestru 2005 vyučoval americkou literaturu a tvůrčí psaní. "O Masarykově univerzitě jsem původně nic nevěděl, byla mi spíše doporučena, než že bych si ji sám vybral. Jsem však nyní velmi rád, že mohu učit právě zde. Brno se mi velice líbí, protože není příliš velké, má skvělý systém dopravy a lidé jsou zde přátelští," říká Thomas McConnell, jenž se večírku na velvyslanectví účastnil v doprovodu vedoucího katedry anglistiky a amerikanistiky FF MU Jeffreyho Alana Vanderziela, který sám patří mezi absolventy Fulbrightova programu.