Do Mexika jsem se dostala díky smlouvě, kterou uzavřela minulý rok Masarykova univerzita s mexickou UNAM (Universidad Nacional Autónoma de México). Podle informací školy je to nejlepší univerzita v Latinské Americe. Na naší škole se tato smlouva řadí mezi „studijní pobyty v zámoří“, což není jednolitý program, ale různé smlouvy se školami v USA, Austrálii, Latinské Americe, Asii nebo Africe a výběrová řízení vypisuje Centrum zahraničních studií.
Mexická UNAM se nachází přímo v Mexico City a její kampus nazvaný Ciudad Universitaria je opravdu rozlehlý. Jen uvnitř jezdí devět linek autobusů, které jsou pro studenty zdarma. V kampusu najdete mimo fakult a výzkumných institutů také olympijský bazén a fotbalový stadion z olympiády v roce 1968, centrální knihovnu s obrovskou nástěnnou mozaikou (viz foto), muzea, kino a divadlo, botanickou zahradu a spoustu dalších zajímavých věcí. Podle odhadů se v kampusu denně pohybuje až 300 tisíc studentů, což je téměř celé obyvatelstvo Brna. Však není divu, Mexico City je podle různých žebříčků největší město na světě a podle toho vypadá i univerzitní kampus.
Výuka na hodinách je také jiná, než na co jsem byla zvyklá. Všechny hodiny připomínají spíše semináře, kde se diskutuje o zadaném textu, některé hodiny se skládají téměř výhradně z referátů studentů a diskuze s učitelem. Překvapila mě ale špatná úroveň znalosti cizích jazyků. Až na výjimky jsou všechny studijní texty ve španělštině, a proto i studentům vysoké školy dělá často problém číst nebo dorozumět se v angličtině. Ve španělštině jsou na univerzitě všechny předměty, zahraniční student tedy musí znát alespoň základy. Domluvit se anglicky je obtížné v celém Mexiku.
Věc, na kterou se student musí připravit jak ve škole, tak na všech mexických úřadech, je byrokracie. Na všechno je potřeba spousta papírů, fotek, podpisů a hlavně razítek. Jako studenta výměnného pobytu vás škola nevede ve svém internetovém systému, takže vám například každý učitel musí podepsat papír s hodnocením, na jejichž základě potom teprve dostanete potvrzení o absolvování předmětů. Studijní texty nikdo nevkládá na internet, dávají se do speciálně vytvořené místnosti s kopírkou, kde nejprve vystojíte někdy i dvouhodinovou frontu, požádáte o kopírování vašich materiálů, odejdete zaplatit kopie do jiné budovy, kde se nachází pokladna celé fakulty, a s potvrzeným papírkem se vrátíte pro kopie. Průkazka školy se vyřizuje na opačné straně kampusu. Zápis předmětů je sice na fakultě, ale záleží na tom, jestli je tam zrovna osoba, která vám dokument může podepsat. A opravdovou noční můrou se může stát migrační úřad, na který se musí jít každý držitel víza přihlásit, případně si vízum prodloužit. Poprvé jsem tam strávila šest hodin, a to jen proto, že už zavírali.
Kam stojí za to se vypravit
Ale i přes určité problémy v sobě skrývá studium v Mexiku úžasné zážitky. Mexičané jsou velmi přátelští, pořád by pomáhali, zvali a radili, když je třeba. Mexico City nabízí nesčetně muzeí, divadel a přímo v centru vykopávky bývalého aztéckého města. Cestování po Mexiku je kapitola sama pro sebe. O prázdninách mezi semestry, které trvají skoro dva měsíce, jsem měla možnost jet k Tichému oceánu, do Karibiku nebo třeba do Chiapasu. Můžete cestovat za aztéckými, mayskými nebo mixtéckými pyramidami. Studium v Mexiku mi přineslo nejen splnění mého snu, ale i možnost poznat jinou kulturu, jiné zvyky a jiný pohled na svět.