Původní, především powerpointové prezentace, na nichž se studentům představovaly různé země účastníků výměnných programů, získaly uvolněnější, ale o to zajímavější podobu prezentačních večírků. „Hlavní je, aby se přihlížející studenti alespoň v něčem zapojili a mohli zážitek více prožívat a ne jen se na něco dívat,“ popsala záměr jedna z organizátorek Markéta Zálešáková. Tento záměr se skutečně podařilo splnit.
Témata večírků mají na starosti studenti jednotlivých zemí a je jen na nich, jak se rozhodnou svou vlast představit. Vzhledem k originálnímu zahájení cyklu a účasti více než stovky studentů lze očekávat velmi zajímavé příspěvky. Foto: Ondřej Ženka.
Na prvním večírku se představilo Česko a Slovensko připomenutím pro západní studenty jistě exotické komunistické minulosti a okamžiků sametové revoluce. Organizátoři nastoupili v pionýrských oblečcích a postupně předvedli lampiónový průvod, spartakiádní cvičení, ale také revoluční chrastění klíči doprovázené vykřikováním nadějeplných hesel. Zejména do spartakiádního cvičení se podařilo zapojit i přihlížející zahraniční studenty, kteří nadšeně a koordinovaně cvičili na píseň Poupata od Michala Davida.
K poznání dobové atmosféry přispěl i hudební doprovod v podobě proslulé Internacionály a s ní kontrastující Modlitba Marty Kubišové. Klub byl navíc vyzdoben plakáty s budovatelskými hesly přeloženými do angličtiny. „Několik lidí mi nezávisle na sobě řeklo, že jim při tom běhal mráz po zádech,“ uvedla Zálešáková, „takže doufám, že si z toho studenti odnesli víc než jenom vzpomínky na legrační slečny pobíhající při spartakiádních cvicích,“ dodala organizátorka.