Máme za sebou devatenáct let ve formálním vzdělávání, z toho šest let na vysoké škole a před pár týdny se nám konečně podařilo zdárně ukončit naše magisterské studium andragogiky na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty MU.
A protože náš studijní pobyt v Maďarsku v rámci programu Erasmus+ byl rozhodně jednou z nejlepších zkušeností tohoto období, začaly jsme uvažovat nad podáním přihlášky na absolventskou zahraniční stáž. I přes neúspěch v prvním kole se nám to nakonec podařilo a nyní jsme tu! Před pár hodinami jsme absolvovaly cestu Brno-Vídeň-Curych-Lisabon a máme před sebou sedmiměsíční stáž v neziskové organizaci H2O v malé portugalské vesničce Arrouquelas.
Tak zhruba takhle vypadal náš první příspěvek z absolventské stáže, odkud jsme se nedávno vrátily po více než půlročním pobytu. Od úplného začátku jsme věděly, že bychom chtěly naše zážitky, zkušenosti a nové poznatky sdílet s ostatními, a pro tento účel jsme vytvořily veřejné Facebookové album. Momentálně obsahuje více než 70 příspěvků, prostřednictvím kterých jsme se snažily zachytit co nejvíce témat z našeho pracovního, ale i běžného života.
Celou dobu jsme se tu navíc pohybovaly v dynamicky měnícím se mezinárodním prostředí – nejen, že naši spolubydlící byli různých národností, ale pomáhaly jsme i s organizací mezinárodních projektů. Díky této činnosti jsme měly možnost setkat se během půl roku s lidmi z desítek zemí.
Práce v neziskovém sektoru nám připadala opravdu pestrá, zajímavá a rozhodně se netýkala pouze administrativy. Možná jste v českých médiích zaznamenali problémy, které v Portugalsku způsobily obrovské požáry. Jedním z nezapomenutelných momentů pro nás rozhodně zůstane návštěva právě těchto míst pár dní po katastrofě, kam jsme se v rámci náplně naší práce vydaly.
Možnosti této stáže si opravdu vážíme a jsme velice rády, že jsme zde měly dostatečný prostor, důvěru a podporu pro realizaci vlastních projektů. Ty se týkaly zejména ekologie, což vůbec nebylo naším původním záměrem, ale vyplynulo to postupem času z různých situací kolem nás.
Nejen, že jsme se zde pokoušely spojit příjemné s užitečným, ale zároveň jsme chtěly předat dál i něco edukačního. A ono to opravdu fungovalo. Začaly jsme s tvorbou ekologických plakátů a zaučováním spolubydlících z různých zemí, jak třídit odpad. Pokračovaly jsme vytvořením kompostu, snažily jsme se přijít s novými nápady, které by zabraňovaly plýtvání potravinami a rozšířily jsme povědomí o upcyclingu, tedy přeměnění odpadového materiálu v něco užitečného.
Postupem času jsme v tomto směru začaly vzdělávat nejen ostatní, ale hlavně samy sebe, protože jsme cítily velkou motivaci přicházet s novými nápady, které jsme poté předávaly dál. Z rozbité židle jsme vyrobily deskové hry, nasbíraný odpad jsme přetvořily v torzo odpadkových košů, a daly tak funkci nevyužitým kovovým konstrukcím, které k tomu byly určené.
Naše úsilí se nakonec vyplatilo více, než jsme kdy samy čekaly. Nejen, že jsme sklidily plno pozitivních ohlasů od místních obyvatel či našich známých z celého světa, ale podařilo se nám vyhrát v soutěži pořádané Evropskou komisí, díky níž jsme mohly věnovat 200 euro neziskové organizaci, která se ekologií zabývá. Vybraly jsme organizaci z Brna, a propojily tak Portugalsko s Českou republikou rovnou přes Brusel.
V neposlední řadě jsme zde využily i možnosti cestovat, protože jak sami Portugalci říkají: „Portugalsko není jen Lisabon a Porto.“ Je to totiž také bacalhau, fado, korek, surfování, býčí zápasy, Harry Potter, malá piva o objemu 250 ml, Licor de Merda či dokonce tradice keramických penisů.
Protože jsme za celý náš pobyt nasbíraly opravdu velké množství fotografií, poznatků a zkušeností, o které jsme se chtěly podělit také s místními obyvateli, přišly jsme s nápadem uspořádání výstavy. Ceníme si toho, že se nám ji opravdu podařilo zrealizovat a vybrané fotografie společně s články z našeho alba, které byly přeloženy do portugalštiny, zdobily stěny tamějších prostor.
Kdoví, třeba se nám ji podaří uspořádat i v České republice.
Autorky jsou absolventky Filozofické fakulty MU.
