Skupina mladých novinářů a absolventů Masarykovy univerzity založila před časem projekt Voxpot, ze kterého se dnes už stalo plnohodnotné médium, zaměřující se na delší analytické reportáže ze zahraničí. Peníze na provoz vybrali od lidí na internetu a na svém kontě jich mají celkem devět. Tou nejnovější je reportáž o hnutí žlutých vest ve Francii, o víkendu měla premiéru na festivalu Jeden svět.
„Byli jsme frustrovaní z toho, že dělat kvalitní zahraniční novinařinu v Česku prakticky nejde, žádné médium se tomu systematicky nevěnuje. Nejsou na to peníze a pokud náhodou ano, tak redakce nenechají vyrůst mladé zahraniční reportéry,“ popisuje začátek příběhu Vojtěch Boháč, jeden ze zakladatelů Voxpotu a absolvent politologie na Fakultě sociálních studií MU.
S penězi pomohl HitHit i nadační fond
Se spolužačkou Anetou Václavíkovou, která se už tehdy specializovala na natáčení audiovizuálních děl, se pak vydali na tři měsíce do Libanonu, Turecka a Gruzie a trénovali natáčení reportáží. Tréninku nakonec věnovali rok, pak si vymysleli název a začali se zahraniční žurnalistice věnovat naplno.
„Začali jsme k sobě přibírat další lidi a spustili jsme crowdfundingovou kampaň. Tou jsme hlavně chtěli získat peníze na určité období naší činnosti přímo od lidí, kteří nás chtějí podpořit a uvědomují si, že za kvalitní informace je potřeba si zaplatit, ale také jsme tím chtěli dát vědět o naší existenci,“ vysvětluje Boháč.
Věc se podařila, na HitHitu vybrali novináři bezmála šest set tisíc korun z původní cílové částky půl milionu. To jim vystačí zhruba na šest reportáží, mají ale i další zdroje. Na dvě reportáže získali příspěvek od Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a do budoucna počítají také s prodejem svých reportáží zahraničním médiím.
„Snažíme se reportáže dělat opravdu pořádně a do hloubky, na místě tak většinou strávíme zhruba tři týdny. K politikům nebo jiným vrcholným představitelům se ani nedá dostat za kratší dobu. Ve Francii jsme ale zrovna strávili jen týden, byla to jedna z těch kratších cest,“ prozrazuje Boháč.
Lidem dává projekt smysl a přidávají se
Příběh natáčení reportáže ve Francii zároveň poodhaluje, jak se tým Voxpotu rozšiřuje a získává své diváky: Myšlenka projektu a kvalita reportáží mají potenciál zaujmout a lidé se pak ozývají, že chtějí spolupracovat. Před odjezdem do Francie se takto ozvala Češka Tereza, která dlouhodobě žije ve Francii, a nabídla tak mladým novinářům pomoc přímo na místě.
„Využili jsme nabídky a Tereza se pak na týden stala v podstatě naší produkční. Překládala nám, sháněla kontakty na lidi, se kterými bychom ještě mohli natáčet a podobně. To vše zadarmo, prostě jí to dávalo smysl. Předtím jsme se přitom vůbec neznali,“ popisuje šéfredaktor.
Téma reportáže o žlutých vestách vzešlo z facebookového hlasování, kde redakce nechala diváky rozhodnout, jestli chtějí spíše reportáž z Francie, nebo z Donbasu. Ačkoliv zvítězil Donbas, rozhodli se novináři vyjet nyní do Francie, kde je problém nanejvýš aktuální, a Donbas natočit na jaře. Obě varianty totiž získaly hodně hlasů a rozdíl mezi nimi byl malý.
Komunitní model redakce
Redakce Voxpotu je nyní tvořena celkem zhruba patnácti lidmi, z toho deset tvoří nejaktivnější jádro. Prozatím o většině práce nějakým způsobem rozhodují dva zakladatelé, v budoucnu by ale redakce měla fungovat na komunitní bázi. „Chceme vytvořit komunitu lidí, kteří točí dobré reportáže se sdíleným standardem toho, jak vypadá taková dobrá reportáž. Už nyní existuje několik týmů, které jezdí točit reportáže, nově jsme teď navíc přijali na poloviční úvazek editora, který bude neustále doma a reportéři se s ním budou moct radit přímo z terénu,“ vysvětluje Boháč.
Aktuálně redaktoři stříhají několik reportáží, které už jsou natočené. V dohledné době tak vznikne reportáž ze Severního Irska, Finska nebo z dálného východu Ruska. V dubnu mají novináři v plánu vyjet do Afghánistánu, odkud by se měly brzy stáhnout americké vojenské jednotky, v plánu je také reportáž z Ukrajiny v souvislosti s tamními prezidentskými volbami.
Reportáže Voxpotu mají většinou stopáž deseti až dvaceti minut a primárním kanálem pro jejich zveřejňování je Youtube, kde podle Boháče diváky nic nerozptyluje a video spíše dokoukají do konce. Redakce ale spolupracuje se zpravodajským webem A2larm a občas vysílají společně premiéru reportáže na facebooku.
„Na podzim chystáme mezinárodní crowdfundingovou kampaň, věříme, že nám pomůže proniknout i do zahraničí. Už nyní máme všechna naše videa přeložena do angličtiny a ruštiny. Mou osobní inspirací jsou reportáže Vice News nebo BBC, těm se chci přibližovat,“ uzavírá šéfredaktor.
