Ondřej Nevělík měl před lety jasný plán. Vystuduje informatiku, aby měl jistotu, ale v ideálním případě se bude věnovat sportovnímu lezení. Jak už to tak bývá, nakonec se to obrátilo. „Chtěl jsem to dělat odmala. Jezdil jsem na všechny matematické olympiády.“ Tak někdy mluví lidé, kterým se povede prorazit v oboru. Ondřej Nevělík ale ne, ten chtěl lézt. „Na informatiku jsem byl docela šikovný a taky mě to bavilo. Ale hlavně jsem si říkal, že by z toho mohla být práce, při které se dá cestovat a závodit,“ vzpomíná na svoje předmaturitní rozhodování dnešní absolvent fakulty informatiky.
Jeho přemýšlení dávalo smysl. Ve své době to dotáhl až na vicemistra republiky, vyhrál český pohár a jezdil na ty světové. Kvůli sportovní kariéře se ani nestěhoval do Brna. Rodiče mu totiž dali na výběr – buď mu budou financovat studentský život v Brně, nebo zůstane bydlet doma v Břeclavi a peníze zbydou na cesty na závody. „Zvolil jsem druhou možnost a v tom musím vyzvednout přístup fakulty informatiky. Hrozně mi pomohlo, že na spoustě předmětů člověk nemusí být fyzicky. Na přednášky jsem se koukal online většinou někde na cestách,“ říká Nevělík.
Když v roce 2011 dokončil bakaláře, zašmodrchal se mu život ještě víc. Přihlásil se na magistra, ale zároveň dostal práci na částečný úvazek v Red Hatu, kde se jim zalíbilo téma jeho závěrečné práce. A do toho lezení.
Tohle měl být ten rok, který konečně rozhodne o tom, že se dostane mezi opravdové profesionály. Jenže výkonnostně nakonec těsně nestačil. „Když navíc žijete ve městě, kde závodí i totální světová špička Adam Ondra, tak dává smysl, že sponzoři se soustředí spíš na něj. Tak jsme všeho nechali a s přítelkyní si řekli, že je načase nasbírat i nějaké nové zkušenosti. Chtěli jsme si zkusit, jaké to je žít v zahraničí,“ líčí Nevělík.
Do Londýna!
V Londýně získal místo ve firmě Wandera, která tehdy měla deset zaměstnanců a zaměřovala se na bezpečnost mobilních zařízení a dat. Jednou z jejích služeb je takzvaný data cost management – pomáhá firmám hlídat, aby když jede jejich obchodní zástupce na služební cestu do zahraničí, tam nekoukal online na sportovní závody, protože to pak znamená ohromný účet za firemní mobil.
Nevělíka práce chytla, ale chtěl se po roce života v obřím městě vrátit domů. Hrál si s myšlenkou, že by bylo skvělé, kdyby měla Wandera v Brně pobočku. V tu chvíli mu ale radost udělalo už jen to, že mu její ředitel nabídnul, aby zůstal a pracoval na dálku. Co vzdálená práce znamená, si skoro každý vyzkoušel letos na jaře. I Nevělík věděl, že to nemůže trvat věčně. Navrhnout založení nové pobočky, na to si ale ve 24 letech přece jen přišel mladý. Až to přišlo samo.
„Jednou v pátek večer mi náš šéf volal. Nejdřív jsem se leknul, říkal jsem si, že v takový čas to nemůže být nic dobrého, ale on mi rovnou povídal, že by bylo fajn mít další pobočku v Brně. Měl za dva týdny jet k partnerům do Slovinska, tak jsem dostal za úkol najít nějaké lidi a kanceláře, abychom tady mohli začít a on se na to mohl po cestě zpět podívat,“ líčí informatik, kterého dodnes těší velká důvěra, kterou dostal. Majitel firmy o něj nechtěl přijít, a tak se vybudovala nová část týmu kolem Nevělíka právě v Brně. Dnes už je česká odnož dokonce větší než ta domovská, pracuje v ní přes sto lidí, kteří vyvíjejí pořád nová a nová řešení.
Pozor na práci v mobilu
Firma se od začátku chtěla profilovat v oblasti zabezpečení mobilních zařízení, ale třeba v roce 2012 to ještě nebylo pro lidi téma. Jen málokdo by za takové produkty byl ochotný platit. Zajímavé je to až v posledních letech, kdy už uživatelé dělají většinu věcí na mobilu.
„Zaměstnanci v něm nosí citlivá data, přístupy do firemních mailů, dokumentových serverů a různých systémů. Je to esenciální věc, ale bezpečnost se doteď řešila jen na desktopech,“ upozorňuje. Proto budou s kolegy na podzim pouštět na trh produkt, který se dá laicky popsat jako vpn pro mobilní telefony.
Právě vpn, tedy virtuální privátní síť, je systém, kterým se lze bezpečně přihlásit do systému na dálku. Studenti to znají třeba z toho, že se jejím prostřednictvím dostávají z domu do univerzitního katalogu elektronických informačních zdrojů. Pro mobily by bylo potřeba něco podobného, jenže stávající systémy nejsou pro taková zařízení optimalizované, nefungují na sto procent a seberou hodně energie. „Firmám nasazení nové technologie zajistí, že už se nemusí bát, jak zaměstnanci do jejich systémů přistupují,“ vysvětluje Nevělík, jež spolu s kolegy vyvíjí také produkty pro NATO, auditorskou firmu Deloitte nebo poskytovatele platebních karet Mastercard.
A doufá, že nových klientů bude víc. S tím, jak se na jaře řada lidí z kanceláří chráněných firemními IT profesionály přesunula na domácí sítě, už prý teď cítí, že hlad po zabezpečení práce na dálku roste. Na druhou stranu i v jeho oboru se ozývají stížnosti na slábnoucí tok peněz a nutnost šetřit. Prognózy má Wandera přesto optimistické a třeba její londýnské vedení by rádo vidělo i rychlejší růst firmy v počtu zaměstnanců a toho, čemu se věnují. Brňané se ale snaží očekávání spíš mírnit a stále preferují kvalitní kandidáty nad kvantitou.