„Stopa naší fakulty je v české fotbalové reprezentaci opravdu silná,“ glosuje to a vyjmenovává další absolventy: Davida Kintra, Pavla Mencla, Lukáše Hloucha, Adama Nedvěda, Jana Bialka a Luboše Nachtnebla. „Jedná se o kvalitní hráče s úspěchy na hřišti, v osobním i profesním životě,“ uvádí Vasileios Apostolopoulos a dodává, že se sám do týmu dostal „po doporučení legendy české fotbalové reprezentace a trojnásobného mistra světa, primáře Luboše Nachtnebla z I. ortopedické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny“. Na ortopedii, konkrétně onkologickou, ale i na náhrady kolenních kloubů se zaměřuje i Vasileios Apostolopoulos. Po absolvování fakulty v oboru všeobecného lékařství pokračuje v doktorském specializačním studiu.
Česko je vůbec nejúspěšnějším týmem lékařských světových šampionátů, které se konají každý rok (s dvouletou přestávkou v době pandemie covidu). Už první účast na mistrovství v Budapešti v roce 2013 přinesla stříbrné medaile, stejně jako o rok později v Brazílii. V letech 2015-17 se pak český tým radoval ze zlatého hattricku. Následovala ještě dvě druhá místa, přičemž v roce 2018 bylo Česko pořádající zemí a zápasy se odehrály v Praze. „Naším cílem je vždycky přivézt z mistrovství světa zlato. Letošní turnaj byl velice kvalitní a konkurence byla vysoká. Troufám si říct, že jsme byli fotbalově nejkvalitnějším týmem mistrovství, předvedli jsme atraktivní fotbal, a to i díky trenérovi Lukáši Trejtnarovi, který nás k tomu vede,“ hodnotí brankář Apostolopoulos cestu turnajem, která přinesla jen jednu porážku, bohužel v klíčovém čtvrtfinále s Velkou Británií (0:2). „Chybělo nám hodně hráčů z důvodu zranění a karet. I tak jsme herně dominovali, ale nedokázali skórovat. Páté místo z 24 týmů je ale také určitý úspěch. Myslím, že jsme reprezentovali Českou republiku důstojně,“ dodává. Konečné umístění tým vybojoval nad Německem (3:1) a Maďarskem (5:1), předtím ovládl svou základní skupinu s Německem (2:1), Kolumbií (0:0) a Ukrajinou (5:1). Celé mistrovství tak Češi odehráli s bilancí čtyř výher, jedné remízy a jedné porážky. Zvítězili Irové před Velkou Británií, Polskem a Španělskem.
Fotbalové zápasy ale nebyly jedinou součástí vídeňského šampionátu. „Cílem mistrovství světa lékařských týmů není jen sportovní výkon, ale i spřátelení lékařů ze všech koutů světa, sdílení vědomostí a zkušeností. Součástí mistrovství je také kongres, kde může každý lékař prezentovat svou práci,“ vysvětluje český brankář. „Po společenské stránce bylo fotbalové mistrovství příjemné, atmosféra byla ovlivněná různorodostí kultur a organizace byla povedená,“ oceňuje pestrost programu Vasileios Apostolopoulos. Výměna pracovních zkušeností podle něj probíhala i mezi členy českého týmu, který většinu času na šampionátu trávil pohromadě a užíval si společné kulturní a volnočasové aktivity.
Právě týmovou soudržnost považuje Vasileios Apostolopoulos za jednu z příčin českých úspěchů na lékařských šampionátech. „Naše reprezentace funguje jako rodina a máme mezi sebou nadstandardní vztahy, což se projevuje i na hřišti – bojujeme jeden za druhého s nasazením,“ popisuje brankář a uzavírá: „Není divu, že už teď se těšíme na další srazy reprezentace a samozřejmě na další mistrovství světa v Austrálii, kde budeme opět usilovat o zlaté medaile.“
