Za dobu svého studia se většina studentů nikdy neseznámí s akademickým senátem. Pravděpodobně zaslechnou dané slovní spojení, ale nebudou mít potřebu se podrobně seznámit s jeho rolí. Nedělám si tak přehnané představy o počtu studentů, kteří kdy slyšeli o Radě vysokých škol, natož o její studentské komoře (SK RVŠ).
Hierarchie těchto orgánů, kde se na činnosti a rozhodování podílí i studenti, je však poměrně jednoduchá. Každá fakulta má svůj akademický senát a všechny fakulty pak volí své zástupce ještě do jednoho společného univerzitního senátu.
Existuje však ještě jedna (pro účely tohoto komentáře) úroveň a tou je zákonem zřízená, národní reprezentace vysokých škol, jejíž studentskou část tvoří právě SK RVŠ.
Zatímco akademičtí senátoři přichází do styku převážně se zaměstnanci fakult a univerzity, zástupci SK RVŠ patří k poradnímu orgánu ministerstva školství a ve svých vyjednáváních se mohou jejich cesty protnout například s Akademií věd, Národním akreditačním úřadem nebo i parlamentem či vládou.
SK RVŠ představuje oficiální jednotící hlas vysokoškolských studentů a studentek v České republice, protože žádná jiná organizace nemá oporu v zákoně ani nesjednocuje vyslané zástupce 34 vysokých škol. Interně to zjednodušeně popisujeme jako: „Senáty působí dolů, SK RVŠ nahoru“.
Se začátkem roku 2018 těchto 34 škol vyslalo své zástupce na další tři roky a s novým volebním obdobím přichází i schválení nového programového prohlášení. To představuje shrnutí priorit a témat, kterým by se národní studentská delegace vysokých škol chtěla věnovat.
I tentokrát se tam samozřejmě objevily programové evergreeny, které nezmizí, dokud se prohlášení budou psát, a možná ani potom. Mezi ně spadá především důraz na financování vysokých škol, hájení akademických svobod a samosprávy a podpora zahraniční spolupráce.
Dovolím si však vybrat dva body, které podle mě mají význam pro studenty (nejen) naší univerzity. SK RVŠ plánuje v tomto volebním období navázat silnější a komplexnější spolupráci s akademickými senáty ať už v prosté komunikaci a koordinaci aktivit, nebo ve sdílení zkušeností napříč republikou, které by vedlo k posílení všech úrovní studentského zastoupení v dlouhodobém měřítku. Základ systémového posunu od situace, kdy většina nově zvolených senátů přijde o veškeré know-how spojené s efektivní činností studentských senátorů, které si s sebou odnáší vysloužilí senátoři.
Dále, což mi dělá radost jakožto studentovi pedagogické fakulty, obsahuje programové prohlášení i zdůraznění důležitosti vzdělávací činnosti univerzit a kompetencí vysokoškolského pedagoga. Vždyť právě vzdělávací činnost je to, co má naprosto bezprostřední dopad na studenty, a vysoká škola není náhodným sběhnutím dvou slov.
Ačkoliv tvůrčí činnost je nesmírně důležitou součástí vysokých škol (a jejich financování), je to právě kvalitní výuka, která má potenciál přitáhnout studenty a odlišuje nás od výzkumného ústavu, a pedagogické kompetence, které odlišují odborníka od učitele.
Tak teď už jen zbývá programové prohlášení naplnit. A řádně zastupovat studenty a studentky. A dostudovat.
Autor je studentem Pedagogické fakulty MU a zástupcem Masarykovy univerzity ve studentské komoře Rady vysokých škol.
