Dramaturgie nejznámějšího studentského divadelního souboru Masarykovy univerzity tentokrát vsadila na generačně kontroverzní americký román Chucka Palahniuka Klub rváčů, který ProFIdivadlo uvedlo v premiéře 16. května ve vlastní divadelní adaptaci ušité sobě na míru.
Schizofrenická identita protagonisty odkojeného televizí a opuštěného Bohem byla v jejich inscenaci umocněna zvráceně černým humorem, třeskutou bizarností, provokativními bonmoty, fantasmagorií, hněvem nad světem plným přetvářky, lží a konzumnosti. To vše uhněteno osobitou režií, vlastní autentickou scénickou hudbou, nápaditou prací se světly, vyváženým zvukem, minimalistickou, avšak kreativní scénografií, nekonvenční kolekcí kostýmů… zkrátka tím, na co jsme si už u ProFIdivadla za předchozích dvacet let zvykli.
Postavy inscenace byly na jevišti provokativně cynické, ale nepostrádaly osobité charisma, zejména Tyler Durden, herecký pokračovatel kdysi legendárního profidivadelního Máci. Představení s rychlým spádem a deprimujícím vyvrcholením nehladilo po srsti, právě naopak. No považte, třeba zlomyslně vkládat podprahově vnímané porno záběry do dětských filmů! Devadesát minut bez přestávky rvali studenti do diváků svůj protest proti pandám tohoto světa: „Zabij všechny ty pandy, co odmítají šukat, aby zachránily svůj druh!“.
Ale dost o Klubu rváčů: první pravidlo Klubu rváčů je totiž nikdy nemluvit o Klubu rváčů. Tak alespoň poznámka na okraj: na scéně v letošní inscenaci hrálo 25 herců a podporoval je štáb 55 lidí, dohromady tedy rovná osmdesátka studentů. Kam se na ProFIdivadlo hrabe Národní divadlo v Praze s celým svým baletním souborem!
Snad mohla být důslednější dramaturgie a vyškrtat z první poloviny některé scény, které neposunují děj – třeba prohlídku pasažérů na letišti. Jenže právě tahle scéna díky pasažérovi s elektrickým robertkem v kufru sklidila první potlesk diváků. Možná mohla režie vnést do ponuré americké reality koření specificky studentského masaryko-univerzitního humoru, provzdušnit těžkotonážní text. Ale právě to byl třeba provokativní záměr: umlátit diváky hodinuapůlovou hnusnou dnešní Amerikou, abychom si o to více vážili naší domácí prosluněné současnosti. Diváci stáli i seděli i na schodech největší posluchárny fakulty a odměnili soubor sedmiminutovým potleskem.
Repríza v Univerzitním kině Scala bude ve středu 23. května od 17:00, derniéra tentýž den tamtéž od 19:30. Vstupné dobrovolné. A pamatujte: „Žádné intimnosti, jenom sex.“ Jak praví postava umírající Chloe, která si „chce naposledy v životě zašukat“. A jak to nosí na svých připnutých plackách členové letošního týmu ProFIdivadla.
Autor je grafik a externí spolupracovník Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty MU.
