Udělením čestné vědecké hodnosti doctor honoris causa oceňuje Masarykova univerzita vynikající osobnosti za mimořádný tvůrčí přínos k rozvoji vědy, kultury a umění, který je mezinárodně uznáván. Profesorka medicíny, hematoložka Jennifer Ruth Brown výrazně přispěla k formování oboru lékařské vědy a molekulární biolog, profesor Dirk Inzé se zasloužil o rozvoj biologických věd. Slavnostní akt se uskutečnil na právnické fakultě ve Velké aule Karla Engliše. Oba vědci podle tradice před udělením hodnosti složili slib, promotorkou, která akt vedla, se stala prorektorka MU pro výzkum a doktorské studium Šárka Pospíšilová. Předtím jejich práci a přínos představili děkan lékařské fakulty Martin Repko a ředitel CEITEC MU Pavel Plevka.
„Čestné doktoráty udělené profesorce Brown a profesoru Inzé vnímám nejen jako výraz našeho uznání jejich celoživotní práci a výjimečným výsledkům na poli lékařských, respektive biologických věd, ale též jako poděkování za významný příspěvek k rozvoji těchto disciplín na naší, Masarykově univerzitě,“ uvedl rektor MU Martin Bareš s tím, že ho těší, že v obou případech získává čestný doktorát osobnost, která s Masarykovou univerzitou soustavně a dlouhodobě spolupracuje a má k ní blízký vztah. Jennifer Ruth Brown je v pravidelném kontaktu s vědci a odborníky z MU v oblasti výzkumu chronické lymfocytární leukemie, Dirk Inzé aktivně podporoval přeměnu CEITECu na jednu z předních vědeckých evropských výzkumných institucí jako člen a později i předseda Mezinárodního vědeckého poradního sboru CEITEC. Rektor Martin Bareš také ocenil, jak oba vědci umí rozvíjet talenty, ví, jak s nimi pracovat a jak dělat výzkum a špičkovou vědu. Podotkl, že totéž považuje i za svůj úkol nejen jako rektora, ale i vědce a občana. „Zůstaňme v kontaktu, Masarykova univerzita vás potřebuje,“ zdůraznil.
Jennifer Ruth Brown uchvátily krevní buňky pod mikroskopem
Profesorka Jennifer Ruth Brown je ředitelkou Centra pro chronickou lymfocytární leukemii v Dana-Farber Cancer Institute v Bostonu. Je rovněž profesorkou medicíny na Harvard Medical School. Své akademické vzdělání získala na Yale University, kterou absolvovala s vyznamenáním v oboru molekulární biologie, následně studovala na Harvard Medical School, kde v roce 1998 obdržela titul MD a titul PhD v oboru molekulární genetika. Po dokončení stáží a rezidentury v oboru vnitřní lékařství v Massachusetts General Hospital pokračovala ve specializačním vzdělávání v hematologii a onkologii v Dana-Farber Cancer Institute. Od roku 2004 vyučuje na Dana-Farber Cancer Insitute a na Harvard Medical School. Tam vede rovněž klinicko-translační výzkumný program zaměřený na chronickou lymfocytární leukemii. Její výzkumné zájmy zahrnují vývoj nových cílených terapeutik pro chronickou lymfocytární leukemii a studium genomiky tohoto onemocnění. Zaměřuje se na implementaci genomických technologií v klinické praxi. Profesorka Brown se dlouhodobě věnuje i genetickým predispozicím vedoucím k rozvoji leukemií. Je autorkou rozsáhlé studie variant genů, které přispívají k rozvoji těchto onemocnění.
Děkan lékařské fakulty Martin Repko vyzdvihl výjimečný přínos profesorky Jennifer Ruth Brown v oblasti poznání patogeneze a léčby chronické lymfocytární leukemie. „Její neúnavná práce a oddanost pacientům zásadně ovlivnily moderní přístupy k diagnostice a terapii tohoto onemocnění,“ připomněl Martin Repko. „Profesorka Brown hrála klíčovou roli v klinickém vývoji léčiv, jako jsou idelalisib a ibrutinib, což vedlo k jejich schválení pro léčbu chronické lymfocytární leukemie. Díky těmto lékům se významně zlepšily léčebné výsledky u nemocných s chronickou lymfocytární leukemií. Ukazuje se, že tito nemocní mají nyní díky nové terapii stejnou pravděpodobnost dožití jako jejich vrstevníci bez tohoto onemocnění,“ dodal.
„Jsem hluboce poctěna, že jsem byla vybrána, abych obdržela čestný titul doctor honoris causa – je to první čestný titul, který dostávám. Nečekala jsem to,“ vyjádřila se k ocenění Jennifer Ruth Brown. Zmínila, že medicína ji začala fascinovat, když jako malé dítě zkoumala hmyz, který se utopil v jejich bazénu. Od biochemie a molekulární biologie nakonec přešla k hematologii, která ji uchvátila. „Jak krásné jsou krevní buňky pod mikroskopem! To mě nakonec přivedlo k neonkologické hematologii, pak ke studiu lymfomů – až mě na začátku mé akademické kariéry zaujala chronická lymfocytární leukemie,“ přiblížila svou kariérní cestu. Díky jejímu výzkumu a kombinaci cílených inhibitorů nové generace nyní při chronické lymfocytární leukemii stačí zhruba rok léčby k navození dlouhotrvající remise. Nedávno se výzkumná skupina profesorky Jennifer Ruth Brown zaměřila na přípravu klinických studií využívajících kombinace nových cílených léčiv. „Nesmírně doufám, že díky kombinacím několika inhibitorů, možná společně s novými imunitními terapiemi, se nám v příštích letech podaří onemocnění zcela vyléčit, a to bez použití chemoterapie,“ okomentovala Brown, která se v Brně účastní také konference České skupiny pro chronickou lymfocytární leukemii. Z vědecké a lékařské komunity MU vyzdvihla spolupráci s Markem Mrázem a ocenila také navázaní kontaktů s Šárkou Pospíšilovou a Michaelem Doubkem.
Dirk Inzé se zasazuje o využití editace genů v zemědělství
Profesor Dirk Inzé je jednou z nejvlivnějších osobností moderní vědy o rostlinách. Za svou bohatou kariéru, která trvá již více než čtyři desetiletí, stál v čele vědeckých objevů, které způsobily převrat v našem chápání růstu rostlin, reakcí na stres a molekulárních sítí, které regulují vývoj rostlin. Jeho dlouhodobý výzkumný cíl – dosažení komplexního porozumění molekulárním drahám, které formují růst rostlin – otevřel nové perspektivy při identifikaci regulačních sítí, na které lze zaměřit pokročilé technologie šlechtění a editace genomu. Jeho práce přinesla zásadní poznatky důležité pro zlepšování plodin a globální potravinovou bezpečnost. Jako emeritní profesor na Gentské univerzitě a dlouholetý vědecký ředitel Centra pro systémovou biologii rostlin VIB vedl jednu z předních evropských výzkumných institucí v oblasti rostlinných biotechnologií. Jeho práce překlenula propast mezi základními objevy a aplikovanými inovacemi a zajistila, že se vědecký pokrok promítne do udržitelných zemědělských řešení. Pod jeho vedením se Centrum pro systémovou biologii rostlin VIB stalo nejen špičkovou výzkumnou institucí, ale také katalyzátorem inovací, který podpořil vznik řady začínajících společností a přispěl k vytvoření jednoho z největších agrobiotechnologických klastrů v Evropě.
„Kromě průkopnického výzkumu se profesor Inzé věnuje mentorství, spolupráci a vědeckému vedení. Jeho vliv sahá daleko za hranice laboratoře – aktivně formoval mezinárodní vědeckou politiku, zejména se zasazoval o využití editace genů v zemědělství. Jako zakladatel sítě EU-SAGE sjednotil 131 evropských rostlinolékařských ústavů, aby podpořil rozvoj evropské politiky v oblasti editace genomu,“ zhodnotil přínos Inzého ředitel CEITEC MU Pavel Plevka. Přestože byl Inzé přední osobností ve svém oboru – který si mohl vybrat členství v poradních orgánech nejprestižnějších světových institucí – neváhal podpořit nově založenou výzkumnou instituci CEITEC, která byla v době svého vzniku pouhým projektem financovaným EU, a rozpoznal její potenciál.
„Každý rok létal do Brna a svými odbornými znalostmi a vizemi nám pomáhal vyrůst z neznámé instituce v mezinárodně uznávané výzkumné centrum. Hrál klíčovou roli při budování CEITECu jako místa pro průkopnickou vědu, prvotřídní vzdělávání a dopad na reálný svět,“ připomněl Plevka. „Udělením čestného doktorátu oceňujeme nejen jeho vědeckou genialitu, ale také oslavujeme jeho vizi, vůdčí schopnosti a neochvějné odhodlání využívat vědu ve prospěch společnosti,“ doplnil a zároveň vyjádřil vděk za čas, který Inzé CEITECu věnoval.
„Jsem velmi hrdý na to, že jsem obdržel čestný doktorát Masarykovy univerzity. Od samého počátku mého zájmu o vědu, a především o rostlinnou vědu, se mé cesty křížily s názvem města Brna, samozřejmě proslaveného klášterem, ve kterém Gregor Johann Mendel pečlivou prací na hrachu vytvořil takzvané Mendelovy zákony genetiky,“ děkoval ve svém proslovu Inzé. Zmínil také svou návštěvu Mendelova muzea před dvěma lety a jeho existenci i expozice označil za chvályhodnou iniciativu Masarykovy univerzity. Vyjádřil se také ke svému působení na CEITECu: „Doufám, že bude mít prostředky k tomu, aby i nadále vynikal. CEITEC na Masarykově univerzitě je místem, kde lze provádět úžasný výzkum a získat to nejlepší možné vzdělání.“ Popsal také svou profesní cestu, kterou definoval dle tří základních pilířů: vědy, podnikání a obhajoby vědy. Podotkl, že cesta vědce je provázena úspěchy i neúspěchy, avšak jde o cestu, která se neobejde bez zkoušek, a proto je třeba brát neúspěch jako odrazový můstek k úspěchu. Úkolem vědce je podle něj přenášet obrovské výzvy do reálného světa a jako podnikatel „transformovat poznatky do řešení“. Obhájce vědy pak má fungovat jako most mezi vědeckým pokrokem, politikou a veřejným povědomím.
„Spojení vědce, podnikatele a obhájce vědy je, alespoň pro mě, zajímavou synergií, která pohání společnost kupředu. Těm, kteří působí ve vědě, mohu jen doporučit, a vím, že mnozí tak již činí, aby vystoupili ze slonovinové věže vědy a aktivně se zapojili do transferu technologií a do spolupráce s tvůrci politik a společností jako takovou. Zde na Masarykově univerzitě a v CEITECu jste v pozici, kdy můžete tuto výzvu přijmout,“ uzavřel Inzé.
