Česká ekonomika je v čele zemí s nejrychlejším růstem cen nemovitostí v Evropě. Nůžky mezi průměrným růstem cen nemovitostí v Evropě a Českem se rozevírají. Ceny nemovitostí i nájemné rostou. Nejen tyto titulky lze nalézt v mediích, která dávají prostor aktuálnímu problému nadměrného růstu cen.
Je všeobecně známo, že v roce 2008 zasáhla českou ekonomiku krize, která na dlouhou dobu změnila rozhodování lidí. Pokud se zaměříme na makroekonomické důvody posunu pokrizové poptávky po nemovitostech, musíme začít u reakce České Národní Banky (ČNB) na tuto krizi. ČNB ve snaze dostát svým cílům v prvotní fázi snížila úrokové sazby, které zlevnily úvěry v ekonomice. Snadno dostupné hypotéční úvěry ovlivnily domácnosti a firmy, které začaly levné úvěry ve velké míře poptávat. Vznikl zde tedy prostor pro růst poptávky po nemovitostech, což zapříčinilo růst jejich cen.
Snižování úrokových sazeb až na jejich praktickou nulu ale nepřineslo očekávané naplnění cílů, a proto ČNB přistoupila k nekonvenčním nástrojům a začala ke konci roku 2013 uměle oslabovat kurz tím, že určila hranici, nad kterou nesměla měna posílit. Levnější česká koruna motivovala zahraniční investory vložit finanční prostředky do české ekonomiky a neminulo to ani trh s nemovitostmi. Zahraniční investoři vnímali, že intervence ČNB musí jednoho dne skončit, měna bude posilovat a oni si polepší, proto kupovali českou měnu a tu poté investovali například do nemovitosti.
Přímý dopad krize lze pozorovat také u nabídky nemovitostí. Velké množství developerů v období krize prakticky opustilo trh, což zapříčinilo pokles výstavby. Jelikož je získání povolení a následná výstavba nemovitostí poměrně dlouhý proces, propad v nabídce měl pak také vliv na růst cen nemovitostí.
Kombinace uvolnění monetární politiky, sníženého množství developerských projektů a další tady nezmíněné faktory zapříčinily, že růst cen nemovitostí v Česku se od roku 2012 začal odchylovat od vývoje těchto cen v Evropě.
S růstem cen nemovitostí vnímáme také zvyšování cen nájemného. Uvolněná monetární politika pomohla nastartovat růst ekonomiky, který byl částečně tažen rozšiřováním aktivit zahraničních společností u nás. Přesun investic je často doprovázen přesunem zaměstnanců ze zahraničí, pro které firmy poptávají bydlení a tím tlačí ceny nájmů nahoru. Ve velkých městech ceny nájemného rostou také díky expandujícímu fenoménu sdíleného bydlení. Služba AirBnB nabízí například v Praze jednu pětinu z celkového počtu bytů.
Blýská se na lepší časy? Ekonomika se z krize vzpamatovala a roste, kurz volně plave a úrokové sazby se zvyšují. V blízké době můžeme očekávat, že dojde ke zpomalením růstu cen nemovitostí. To, že by ceny nemovitostí přestaly růst, je ale velmi nepravděpodobné. Lze ovšem očekávat, že růst úrokových sazeb povede ke snižování rozdílu mezi růstem cen nemovitostí u nás a evropským průměrem. Jinými slovy, ceny nemovitostí porostou, ale pomaleji. Snižování nájemného se zatím konat nebude.
Autor působí na Ekonomicko-správní fakultě MU.
