Autoři jsou jedněmi ze čtyř spolupředkladatelů schváleného Jednacího řádu Akademického senátu Masarykovy univerzity.
„Akademický senát Masarykovy univerzity bude mít po pěti letech novelizovaný jednací řád. Ten má vyplnit některé procesní mezery a neurčitosti, které minulá verze neupravovala.
O přijetí tohoto vnitřního předpisu rozhodl senát na květnovém zasedání. Jeho přijímání však provázela bohatá diskuse, která se věnovala především existenci tajného hlasování. Senátoři Daniel Jirků a Damir Solak komentují přijímání tohoto dokumentu.
Motivací k přijetí nového jednacího řádu bylo především vyřešení technických nejasností a mezer. O to překvapující bylo, že otázka podpory pro tento předpis stála pro nezanedbatelnou část senátorů na tom, kolik senátorů bude moci vyvolat tajné hlasování, nebo zdali je vůbec nutné tento způsob hlasování mít. Rádi bychom na dalších řádcích obhájili, proč je tajné hlasování pro univerzitní samosprávu důležité a proč považujeme současné kvorum za nejlepší možné.
S výjimkou povinně tajných hlasování dle vysokoškolského zákona nebo jednacího řádu (např. u volby předsedy akademického senátu) mohla doteď jedna desetina přítomných vyvolat tajné hlasování o jakékoliv další záležitosti, o které se senát usnáší. Tato jedna desetina činí nejvýše 6 senátorů, je-li přítomno všech 55 senátorů, a nejméně 3 senátory, pokud je akademický senát usnášeníschopný v nejmenším možném počtu 28 členů.
Do této jedné desetiny pracovní skupina, která novelu zpracovávala, a která byla složena ze zástupců obou komor, ve svém návrhu nezasahovala. Kvorum jedné desetiny tak zůstává ve stejné podobě, jako v dosavadním jednacím řádu, jehož podoba byla přijata v roce 2017 jako kompromisní ze šesti různých variant. Odstraněním možnosti mít hlasování po jménech však dochází k odstranění kolize, kdyby došlo k současnému přijetí návrhů na tajné a jmenovité hlasování, k jehož přijetí byla také potřebná jedna desetina přítomných senátorů. Je třeba připomenout, že v roce 2017 došlo ke zvýšení tohoto kvora, neboť dříve pro vyvolání tajného hlasování stačila žádost jediného senátora.
Demokracie je vládou většiny za dodržení práv menšiny, a tak například i v jednacím řádu univerzitního senátu máme ochranné mechanismy chránící menšinu. Jedná se například o možnost vetovat projednání bodů zařazených po lhůtě a konečně i v určitých případech oddělené hlasování po komorách, kde k přijetí usnesení je třeba nejen většiny přítomných, případně všech senátorů, ale i většiny přítomných v obou komorách.
Není pravdou, že by tajné hlasování chránilo jen studentskou komoru, která je o třetinu menší než ta složená z akademických pracovníků. Menšinových skupin, které mohou výrazněji pocítit přijímání konkrétního usnesení je celá řada. Pravidla habilitačního řízení jistě budou citlivěji vnímána odbornými asistenty než docenty a profesory. Pro bakalářské a magisterské studenty to zase mohou být usnesení týkající se poplatků. Potřebu vyvolat tajné hlasování může mít ale i delegace fakultních senátorů při odvolávání děkana dle § 28 odst. 3 zákona o vysokých školách. Zvýšením kvora by o tuto možnost přišla, a tak by takováto skupina musela spoléhat na další senátory.
Aktuální veřejná hlasování jsou nyní fakticky téměř hlasováními tajnými. Při hlasování pomocí hlasovacích zařízení je rozhodující výsledek hlasování v hlasovacím systému. Na zasedání se tento výsledek nesrovnává oproti reálně zvednutým rukám. Senátor tak v krajním případě ani nemusí ruku zvedat. Na rozdíl od jiných kolektivních orgánů, kde se hlasovací zařízení používají, např. Poslanecká sněmovna PČR, Zastupitelstvo města Brna, v AS MUNI nemůže veřejnost nikde dohledat výsledek hlasování na úrovni konkrétních senátorů.
Důležité je také zdůraznit, že mandát senátora není ekvivalentní s mandátem zastupitele v územní samosprávě či člena zákonodárného sboru. Oproti členství v Parlamentu ČR nechrání senátory imunita ani indemnita. Mandát obecních a krajských zastupitelů je podmíněn jen občanstvím v dané územně samosprávné jednotce. U akademických senátorů je nedílnou součástí jejich mandátů aktivní studium nebo zaměstnanecký vztah, které je možno v obou případech jednostranně ukončit.
Tajné hlasování tak může dopomoci k tomu, aby senátoři hlasovali dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, jako je to například již ve zmíněné situaci odvolání děkana, který je pro senátory z příslušné fakulty nadřízeným. Záležitostí, ke kterým se akademický senát vyjadřuje, však může být celá řada a nelze dopředu všechny vyjmenovat. Může jít ale i o různá prohlášení a apely směřované do akademické obce a na veřejnost, jak tomu bylo například u odsouzení ruské agrese na Ukrajině.
Bohužel čas od času dochází v prostředí českých akademických senátů k nátlaku nejen na jeho studentské členy. V posledním měsíci se v médiích takových případů objevilo hned několik (např. na VŠE nebo na jedné z fakult AMU). I v těchto situacích může vyvolání tajného hlasování sehrát svou významnou roli. Věříme, že u nás podobná atmosféra, která by se pokoušela limitovat svobodné vyjádření názorů v diskuzi či hlasování, nikdy panovat nebude. I přesto je nutné nastavit prostředí akademické samosprávy tak, aby podobné případy neměly možnost ohrožovat akademické svobody na Masarykově univerzitě.
Plně respektujeme právo veřejnosti vědět, jak hlasují jimi zvolení zástupci. Právě proto nemá být tajného hlasování užíváno nad míru nezbytně nutnou. Jsme přesvědčení, že k zneužívání plošně nedochází a docházet nebude. Ochrana menšin neznamená zneužívání systému, ale jeho využívání tam, kde je to skutečně potřeba. Svůj úkol zde má ale i zbytek akademické obce: zajímat se o práci svých volených funkcionářů, kontrolovat je a umět je v případě potřeby i konfrontovat. Na nás senátorech je pak umět srozumitelně vysvětlit do akademické obce, co nás k přijetí klíčových rozhodnutí ovlivňujících směřování univerzity vedlo. To je obecně úkolem všech volených zástupců v jakékoli funkci."
Reakce (komentář s názvem Vlamování do otevřených dveří) Josefa Bejčka, senátora AS MU, na komentář členů Studentské komory Akademického senátu MU Daniela Jirků a Damira Solaka.
