AN tvoří asi dvě třetiny všech případů demence. Jedná se o pomalu se rozvíjející degenerativní onemocnění mozku, což znamená, že v mozku dochází z doposud neznámé příčiny k rychlému úbytku specifických nervových buněk. Onemocnění se zprvu projevuje poruchou krátkodobé paměti. Nemocní hledají předměty, nepamatují si, kdy a kde měli např. domluvenou schůzku. To se může stát každému, avšak u nemocných se poruchy prohlubují, až narušují běžné aktivity.
Dále se objevuje porucha úsudku, rozvíjejí se poruchy pozornosti a zrakově-prostorových funkcí – nemocní často bloudí, postupně se stávají nesoběstačnými, přestávají být schopni komunikovat s okolím, mohou mít poruchy chování a nálady.
Lidí s Alzheimerovou nemocí přibývá
Výskyt AN vzrůstá s věkem: v 60 letech trpí AN 5 % lidí, zatímco ve věku nad 85 let je to až polovina populace. Celosvětově se počet lidí s demencí odhaduje na 30 milionů v roce 2030 a na 113 milionů v roce 2050, z toho dvě třetiny případů budou ve vyspělých zemích.
U AN dochází ke ztenčení vnitřní oblasti spánkového laloku a k patologickému ukládání specifických bílkovinných agregátů v určitých oblastech mozku. Dále dochází k významným změnám v některých nervových přenašečových systémech mozku. Podkladem současné farmakoterapie AN jsou úbytek acetylcholinu v mozku a zvýšené hladiny glutamátu. Tato léčba je ovšem symptomatická, tj. neléčí příčinu onemocnění a nedokáže nemoc vyléčit, pouze na přechodnou dobu zmírnit příznaky a snad i zpomalit průběh nemoci.
Co můžeme udělat my sami a teď?
Měli bychom sportovat a chránit si hlavu, jezdit na kole s helmou, hlídat si a léčit cévní rizikové faktory, hlavně krevní tlak, a snažit se být stále aktivní po stránce fyzické i duševní.
Irena Rektorová,
vedoucí centra pro kognitivní poruchy,
1. Neurologická klinika LF MU a FNUSA
