V uplynulém semestru přivítala MU na své půdě nejvíce zahraničních studentů ve své historii. Troufám si tvrdit, že invazi cizojazyčně mluvících zaznamenávají všichni, tedy i ti, kteří s nimi nepřicházejí pravidelně do styku. Určitě už jste v menze narazili na tápajícího studenta, který se snažil rozluštit význam spojení vepřový vrabec, nebo jste možná byli nápomocní někomu, kdo si na tramvajové zastávce nebyl jist rozdílem mezi Makovského a Malinovského náměstím.
Sama patřím k těm, kterým bylo umožněno čerpat z mezinárodního rozměru, jímž Brno disponuje. Už tři roky jsem členkou Mezinárodního studentského klubu, který se právě o přijíždějící zahraniční studenty stará. V rámci tutoring programu je každému takovému studentovi přidělen český protějšek, jehož úkolem je pomoci zahraničnímu nováčkovi s orientací ve městě, se studijními záležitostmi apod.
Kromě tutoringu zajišťuje klub volnočasové aktivity jako například jazykové kurzy, kulturní akce, ale také dobrovolnické programy, v jejichž rámci mohou studenti z ciziny navštívit děti v dětských domovech, zkusit si práci na biofarmě nebo pomáhat s rekonstrukcí zříceného hradu. Členy klubu jsou studenti Masarykovy univerzity, kteří pracují bez nároku na odměnu. Já osobně jsem začínala jako řadová tutorka. Později jsem měla na starosti pořádání výletů a své působení v organizační struktuře jsem zakončila jako Head of Activities, tedy osoba zodpovídající za veškeré aktivity klubem pořádané.
Vzpomínky na Kanadu i Portugalsko
Ohlédnu-li se zpět, musím s trochou sentimentu přiznat, že nebýt všeho toho kolotoče kolem mezinárodních studentů, moje studentská léta by byla mnohonásobně chudší. Nebojím se říct, že zkušenost s vedením studentské organizace mi dala více než jakýkoliv předmět vyučovaný na škole, byť sebepraktičtější. Vyzkoušet si, jaké to je plánovat celý semestr pro studenty z ciziny s tím, že to musí být zábavné, dostupné a vůbec realizovatelné, je bonus, který bez pochyby v budoucnu zužitkuji.
Lidé, se kterými jsem měla možnost tyto plány uskutečnit, byli „jen“ příjemnou nadstavbou. Mladí, zapálení pro věc, schopní a nápadití by se mohli všichni stát hlavními protagonisty kampaně Mládí vpřed! S notnou dávkou nostalgie vzpomínám na mezinárodní studenty, co jsem v Brně potkala. Na Russela, usměvavého hocha z Kanady, kterému čeština zněla jako rajská hudba, české „ř“ se ale nikdy nenaučil. V živé paměti mám Rye, Američana z Oklahomy, kterého nikdy nepřestaly udivovat krásy brněnské architektury. Jistě nezapomenu ani na Jessicu, která přijela na začátku tohoto semestru z Portugalska a stihla toho na brněnské kulturní scéně vidět více než mnoho „domorodců“ za celý svůj život.
O zahraniční studenty se může starat každý
Podobně bych mohla pokračovat dál. Mravoučné řádky o tom, jak je kulturní výměna důležitá a jak se můžeme jeden od druhého učit, by ale byly stejně zbytečně patetické a zavání to klišé. Nejlepší je vždy vyzkoušet si to na vlastní kůži. A k tomu mají všichni studenti univerzity dveře otevřené. Stačí jen nebát se vkročit.
Autorka je studentkou filozofické fakulty a fakulty sociálních studií