Možná některé čtenáře překvapím, ale cizinci nesmí být dle platného práva členy českých politických stran. A to dokonce ani občané ze sedmadvacítky spřátelených zemí EU. Ano, píše se rok 2012, ale toto omezení v naší liberální demokracii opravdu stále existuje. Zejména pro člověka z otevřeného akademického prostředí je tato věc těžko pochopitelná.
Čtenář si možná řekne, cizinec z JAR se tak bude chtít stát členem Dělnické strany sociální spravedlnosti, takové starosti bych chtěl mít. Nicméně pokud si uvědomíme, že toto přísné omezení dopadá třeba i na občany Slovenska dlouhodobě žijící v ČR, tak shledáme, že nejde jen o nějaký akademický pseudoproblém. Též je tu silná vazba na určité typy důležitých voleb.
Při řešení uvedeného problému se z pohledu pozitivně-právní úpravy musíme podívat do Ústavy ČR a zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. V naší normě norem, tedy v Listině základních práv a svobod, která je neoddělitelnou součástí ústavy, je garantováno právo být členem politické strany jen našim občanům a prováděcí zákon stanoví, že členem může být občan starší osmnácti let.
Je nutno uvést, že dle našeho platného práva mají cizinci ze zemí Evropské unie s trvalým pobytem v ČR aktivní a pasivní volební právo v našich komunálních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Tedy nejen, že sami mohou volit, ale též mohou být ve zmíněných volbách voleni. Proto bych pokládal za logické, pokud by zákonodárce umožnil i členství cizinců (prozatím alespoň ze zemí EU) v politických stranách. Jinak jejich zapojení do tohoto procesu není plnohodnotné. Zejména ve větších městech je kandidatura v tzv. komunálkách bez podpory politické strany značně komplikovaná a též politické strany nemají větší motivaci přepouštět přední (volitelná) místa na kandidátkách nestraníkům.
Samozřejmě by nebylo vhodné dát toto právo všem cizincům, ale jen těm, kteří mají v ČR řádně povolen tzv. trvalý pobyt. K jeho legálnímu získání je mj. zapotřebí pět let nepřetržitého pobytu na území ČR a bezúhonnost. U těchto osob je tedy již vybudován určitý silnější právní i faktický vztah k České republice. Takže v nadsázce řečeno, turistky ze Švédska by v rámci své dovolené nemohly účelově (či nahodile) ovlivnit např. kongres jihomoravské organizace Pirátské strany, jejímiž členkami by se operativně staly.
Podtrženo a sečteno: Zastávám silný názor, že je vhodné právně odemknout pomyslná vrata českých politických stran a hnutí cizincům ze zemí EU s trvalým pobytem v ČR. Nicméně v budoucnu, kromě jiného vzhledem ke stále globalizovanějšímu pojetí světa, bych se nebránil ani umožnit členství v našich politických stranách taktéž lidem z tzv. třetích zemí.
V české publicistice se tohoto práva cizinců zatím zastal jen soudce Nejvyššího správního soudu ČR Vojtěch Šimíček.
autor je členem Katedry správní vědy a správního práva PrF MU
