Na rozdíl od minulých studentských voleb v roce 2010, které vyvolaly poprask kvůli údajnému ovlivňování voleb skutečných, se letošní studentské volby konaly podstatně dříve před plánovanými krajskými volbami, a nevzbudily tedy velký zájem médií. Přitom výsledky těch letošních voleb jsou mnohem více znepokojující než těch předloňských.
Před dvěma lety se vysoko umístily strany Top 09, ODS a VV; Piráti a Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) získaly jen těsně nad 7 % hlasů. Letos ale Piráti jednoznačně zvítězili se ziskem přes 20 % hlasů, Top 09 se umístila druhá s 15 % a DSSS třetí s 10 %. Přestože letos se do voleb zapojilo více škol (170 oproti 135), žáci o ně měli podstatně menší zájem – letos volila pouhá pětina „způsobilých voličů“ (tzn. všech žáků starších 15 let), zatímco předloni jich byla více než polovina.
Podstatným faktorem pro interpretaci výsledků je trochu nešťastné načasování voleb: aby se Člověk v tísni vyhnul kontroverzím, které provázely předloňské volby, volilo se letos již 6. září, tedy první týden školy. Učitelé tak měli pouze omezenou možnost s žáky těsně před volbami pracovat – třeba vysvětlit jim volební systém, a tím je jak motivovat k vyšší účasti, tak vést ke schopnosti odpovědné volby. Při zpětné vazbě se pak učitelé často dozvídali, že celá řada žáků volila pouze podle jména strany, bez znalosti jejího volebního programu (např. DSSS byla interpretována jako levicová strana podporující dělnické profese).
O kritické zhodnocení toho, co všechno ze svého programu vlastně má strana možnost na krajské úrovni (kde se vykonává spíše správa než skutečná politika) reálnou šanci vyplnit, pak nemůže být ani řeč. Nedostatek přípravy se pravděpodobně promítl i do nízké volební účasti, a to i přesto, že skutečné krajské volby také vykazují nižší účast (30–40 %). Další možnou příčinou však je nízká důvěra mladých lidí v samotný smysl voleb: více než 80 % z nich si myslí, že vlastně nemají možnost veřejné dění nějak ovlivnit. Pokud si tuto skepsi odnesou ze školy i do života, je to skutečným důvodem ke znepokojení.
Úspěch DSSS a Pirátů také naznačuje, že studenty neoslovují zavedené strany s názorem na všechno, ale soustředí se na dílčí problémy, které se jich bezprostředně dotýkají (internetová svoboda a sílící protiromské nálady – v Ústeckém kraji DSSS zvítězila s 18 %). Za částí hlasů však může být také přesvědčení, že současný politický systém je nevyhovující a je třeba jej radikálně proměnit. Přitom T. G. Masaryk prohlásil, že „má-li naše demokracie své nedostatky, musíme překonávat ty nedostatky, ale ne překonávat demokracii“.
Studentské volby naznačují, že to stále ještě neumíme a že se nelze spoléhat na to, že se to mladí lidé samovolně naučí jen proto, že vyrůstají ve svobodném režimu. Je třeba na tom soustavně pracovat.
Autor je manažer Centra občanského vzdělávání MU
