Interdisciplinarita dnes patří mezi samozřejmá zaklínadla grantových žádostí. Studijní obory, usilující o překlenutí propasti mezi břehy zaběhlých přírodních a humanitních akademických nauk, jsou stále vzácné.
Humanitní environmentalistika založená na Masarykově univerzitě profesorkou sociologie Hanou Librovou se tradičnímu třídění věd vymyká. Studenti zde získávají orientaci v oborech širokého rámce ekologických disciplín, stejně jako například ve filozofii, sociologii a příbuzných studiích.
Takový inovativní a neotřelý přístup se nemine bez adekvátního výzkumu environmentálních problémů a jejich kořenů, pohybujícího se na rozhraní vědy, politiky, ekonomie a veřejnosti. V předmětu Sociologie venkova a krajiny, se proto snažíme vykročit z úzce akademicky formovaného rámce a spoluprací se starosty a místními občanskými iniciativami vstupujeme do širšího sociálního kontextu aplikace. Jde o jakési svého druhu putování mezi kavárenskou polohou sofistikovaných sociálněvědných teorií a instrumentálním lokálně zakotveným věděním selského dvorku.
Již šestým rokem proto pravidelně vyrážíme s téměř třicetičlennou skupinou studentů-fotografů do třinácti vesnic mikroregionu Drahanská vrchovina, abychom zde ve spolupráci s lídry veřejného života nacházeli a pojmenovávali problémy dnešního venkova. Od studentů to samozřejmě vyžaduje vysoké osobní nasazení i finanční spoluúčast.
Každým rokem tak ale vzniká cyklus komentovaných fotografií, jehož cílem je nesamozřejmým úhlem pohledu inspirovat místní obyvatele k zamyšlení nad všedními problémy jejich obcí, které se svou samozřejmostí často staly neviditelnými.
Podaří-li se nám v obcích vyprovokovat diskusi o podobě současného venkova a jeho proměnách, pak naši misi nepokládáme za marnou. Naše badatelské výstupy bývají veřejnosti prezentovány na pravidelných výstavách, putujících po obcích mikroregionu a končících v Muzeu Vyškovska ve Vyškově.
V dosud posledním projektu jsme otevřeli téma každodenního vesnického života v období reálného socialismu mezi lety 1948 a 1989. Je zjevné, že i po více než dvaceti letech jde stále o vytěsňované téma. Konzervativně založený venkov zkrátka o velký rozruch nestojí. Jako zdroje dat jsme citlivě využili zápisy v obecních kronikách, fotografie z archivů a vzpomínky pamětníků. Pro společnou výstavu se nám podařilo získat ke spolupráci světoznámého fotografa Jindřicha Štreita, který společně s výsledky našeho bádání vystavil svoje dnes již ikonické fotografie severomoravských vesnic osmdesátých let dvacátého století.
Vernisáž společné výstavy fotografií socialistického venkova studentů katedry environmentálních studií a Jindřicha Štreita byla spojena s ekologickou poutí k bažině v Drnovicích. Z fakulty sociálních studií tam přijelo ve dvou autobusech sto padesát studentů a pedagogů, aby zde společně s místní veřejností oslavili kulturním programem a slavnostním přípitkem drnovickou slivovicí příchod letošního opožděného jara. V mezioborovém duchu se zde družilo město s venkovem, akademici s domorodci a kultura s přírodou.
Autor je vyučující sociologie venkova a krajiny.