Až 72 tisíc ročně mají za prodloužené studium platit studenti podle návrhu, o kterém bude Akademický senát MU hlasovat již v pondělí 3. října. Studentská iniciativa Nechceme doplácet na vzdělání považuje narychlo schvalovaný a se studenty nedostatečné projednaný návrh za nespravedlivý, sociálně necitlivý a odrazující uchazeče o studium.
Zastánci návrhu argumentují tím, že o odpuštění či snížení poplatku ze sociálních důvodů je možné požádat. To je sice pravda, nicméně pokřivený systém, postavený na poplatku sahajícím až k 36 tisícům, by to neopravilo. Zda se vám podaří získat výjimku z poplatku, záleží na vaší schopnosti dobře argumentovat důvody pro snížení, či vůbec vašem odhodlání o snížení požádat. Je nesolidární, aby méně průbojní a iniciativní studenti, kteří o prominutí nepožádají, museli za rok zaplatit výši odpovídající třem průměrným měsíčním platům.
V poplatkové agendě se do budoucna počítá se zdokonalením nástrojů, které mají ošetřit nejvýraznější konflikty poplatku například se sociální situací studentů, značným počtem prerekvizit při studiu nebo souvislostmi zahraničního studia. Zásadním problémem návrhu ale zůstává i jednotná výše poplatku pro všechny fakulty, která by nereflektovala rozdílné nároky studia ani rozdílnou výši nástupních platů.
Celé zvyšování poplatků mnohdy i na dvojnásobek předchozí hladiny se děje v reakci na novelu zákona, která některé poplatky ruší. Lze pochopit obtížnost situace senátu MU související s novou legislativou a je třeba ocenit související pozitivní úpravy. Nicméně nic z toho v našem vidění neospravedlňuje zavedení politiky, která by takto výrazně měnila ekonomický model studia a řada studentů by kvůli ní studium ukončila. Snaha o zachování výše stipendijních fondů rozhodně nesmí zapříčinit rozevírání sociálních nůžek a zhoršení možnosti dokončit vzdělání pro pomalejší studenty. Ukončení studia by mělo být podmíněné zpravidla studijně, nikoliv finanční situací studentů.
Očekávaný výpadek stipendijních fondů, do kterých poplatky plynou, je odhadovaný na zhruba 19 % jejich výše, což činí asi 22 milionů korun. To připadá mnohým hodně, bojí se o prospěchová i jiná stipendia a nehnutě proto stojí za zachováním výše fondů. Podle nás ale nelze vyjít z východiska, že stávající výši stipendijních fondů je zapotřebí z poplatků naplnit za každou cenu. Poplatky za prodloužené studium mají motivovat studenty k urychlenému dokončení studia.
Stipendijní fondy mají s tím nesouvisející účel - podpořit aktivní či znevýhodněné studenty. Propojení těchto dvou agend je čistě arbitrární, byť třeba obsažené v zákoně. Je nepřijatelné žádat neúměrně vysoký výběr od stále užší skupiny studentů proto, aby bylo možné stejnou měrou honorovat studenty jiné. Stipendijní fondy je možné restrukturovat a naplnit i z jiných zdrojů tak, aby disproporčně vysoké poplatky neznevýhodňovaly přesluhující studenty.
Související studentské prohlášení Nechceme doplácet na vzdělání za poslední dva dny podepsalo tři sta studentů a připojili se k němu senátoři a senátorky několika fakult univerzity. Prohlášení je dostupné na . Zároveň s podpisy dostáváme i zpětnou vazbu od desítek studentů, kteří uvádějí, že by při navrhovaném růstu poplatků byli nuceni ukončit studium. Pevně proto věříme, že studentský hlas bude při hlasování zohledněný.
Autor je členem studentské iniciativy Nechceme doplácet na vzdělání a členem Akademického senátu FSS MU.
