Poplatky za studium jsou častou příčinou špatného spaní některých studentů. Řada má zapsáno i více než jedno studium a může se stát, že jsou nuceni jednoho zanechat, nebo jim něco nevyjde a přestupují po určité době jinam. S napětím pak očekávají, jestli jim někdy v průběhu studií budou, nebo nebudou stanoveny poplatky. Moc totiž neví, jak celý systém vlastně funguje.
„Byl mi vyměřený poplatek za prodlouženou dobu studia v dalším studiu,“ svěřuje se Pavla Minaříková z filozofické fakulty. „Měla jsem v tom trochu zmatek, protože jsem měla dva obory současně a oba je úspěšně ukončila, což je v pohodě, ale k tomu jsem měla ještě třetí obor, který jsem ukončila neúspěšně po třech měsících,“ dodává.
V magisterském studiu tak Pavla ztratila nárok na rok bezplatně navíc, protože počet dnů, které strávila na neúspěšně ukončeném studiu, se jí odečetl od celkové doby vyměřené na magistra.
Z jiného důvodu byly poplatky za studium vyměřeny Martinu Brzobohatému, rovněž z filozofické fakulty. „Přiznám se, že se v procesu vyměřování poplatků za studium příliš nevyznám. Vím, že jsem neúspěšně ukončil dva semestry studia na jiné škole. Vždycky jsem si ale myslel, že bakalářské a magisterské studium se pro vyměřování poplatků počítá úplně zvlášť,“ říká Brzobohatý. Po vyměření poplatku se pak snažil systém pochopit, přišel mu ale natolik komplikovaný a nesrozumitelně podaný, že se stejně musel poradit se studijním oddělením.
Zuzana Tomášková z fakulty sociálních studií si myslí, že je problém v různých kolujících fámách. „Mezi studenty se kdysi šířilo, že student prostě má nárok na tři plus jeden rok a dva plus jeden rok bez poplatků, ať se děje, co se děje,“ říká Tomášková.
Jak je to s poplatky doopravdy?
Poplatky vyměřuje každá veřejná vysoká škola, protože jí to nařizuje zákon. „Panuje obecná shoda na tom, že funkce poplatků je regulační. Mají motivovat vysokoškoláky k tomu, aby ukončovali svá studia řádně a nenechávali běžet ta, která vlastně studovat nechtějí,“ uvádí Hana Odstrčilová, administrátorka studijního odboru MU.
Co se týče délky studia, platí, že je možné studovat vždy jeden rok navíc jak u bakalářského, tak u magisterského programu. Existuje však skupina studentů, kteří jsou současně již absolventy nějakého studia, a ti nárok na tento rok studia navíc nemají. Prostě jakmile už máte nějaké studium za sebou, další stejného typu už si protáhnout nemůžete.
Jedná se ale o stav, který je sice momentálně platný a účinný, s aktuální novelou vysokoškolského zákona se však změní – s největší pravděpodobností již od září tohoto roku.
„Všichni studenti budou mít ve všech svých studiích nárok na rok navíc. Nebude tak už žádná skupina studentů, která by musela platit poplatky už po uplynutí standardní doby studia,“ vysvětluje Odstrčilová.
Patrně největší zmatek v hlavách studentů ale vyvolává vypočítávání poplatků při různých překryvech studií, ať již ukončených řádně, nebo jinak. „Každý den, který člověk stráví v nějakém studium, které je posléze ukončeno jinak než řádně, se mu počítá do celkové doby studia,“ popisuje administrátorka. Platí to i v případě, když by měl student zapsaná dvě studia a jedno z nich ukončil jinak než řádně a druhé řádně. „Studenti si často myslí, že když mají dvě souběžná studia a jen jedno ukončí jinak než řádně, nebude se to do výsledné doby studia počítat, tak to ale není,“ doplňuje. Nicméně pokud má vysokoškolák v jeden den víc studií, která posléze neukončí řádně, tak se tento den počítá jen jednou.
Žádosti a odvolání
Poplatky se vyměřují vždy na šest měsíců, přestože celková doba studia se počítá ve dnech. „Má to ale svoji logiku. Z pohledu procesní ekonomie se poplatek musí vždy vyměřit na nějaké delší časové období. Nemůžeme každý měsíc vydávat rozhodnutí o vyměření poplatku,“ dodává Odstrčilová.
Student do třiceti dnů od vzniku povinnosti dostane poštou rozhodnutí o vyměření poplatku a má třicet dní na odvolání, jehož součástí je i žádost o snížení nebo prominutí poplatku.
Pokud student ví, že například v polovině vyměřeného období ukončí studium, musí si žádost podat a řízení je pak přerušeno do doby, kdy má být studium ukončeno, a poplatek je dle tohoto časového úseku snížen. Pokud nakonec studium v dané době neukončí, žádost je zamítnuta a poplatek musí být uhrazen v plné výši. „Nejdůležitější je podat si žádost včas. Pokud to student neudělá, není možné s výslednou částkou vůbec nic dělat. Teď už se to ale moc nestává, studenti jsou už poměrně dobře informovaní,“ říká Odstrčilová.
Kromě toho, že poplatek může být snížen z důvodu ukončení studia po státní závěrečné zkoušce, existují i další důvody, které mohou vést ke snížení či odpuštění poplatku. „Nejčastěji se jedná o sociální důvody, u nichž máme poměrně propracovaný systém na posuzování, protože těch situací, do nichž se studenti dostávají, je opravdu spousta. Pak jsou to zdravotní důvody, případně je zohledněn vynikající studijní prospěch. Zohledňují se i studijní pobyty v zahraničí, u kterých vycházíme z toho, že můžou studium prodloužit,“ vyjmenovává Hana Odstrčilová.
Nicméně platí, že některé náležitosti ohledně vyměřování poplatků za studium, se mohou v nejbližší době změnit. Novela vysokoškolského zákona přináší do života studentů mnohé novinky. Jisté je, že minimálně do září letošního roku popsaný stav platí. O změnách, které novela v rámci poplatků za studium přináší, budeme na stránkách Muni informovat, jakmile to bude aktuální.
