Na Zoltánovi je na první pohled jasné, že patří na prkna a svahy. Delší, nabarvené vlasy, streetové oblečení, úsměv od ucha k uchu a přátelské vystupování, kterého si on sám tolik váží na snowboardové komunitě.
O sjíždění svahů i nejrůznějších nesjízdných překážek by mohl mluvit celý den. „Jako dítě a potom i později jsem zkusil nejrůznější sporty. Ke snowboardingu jsem se dostal až v 16, ale úplně mě to dostalo. Miluju tu volnost, že mě nic a nikdo nehoní a že to všechno můžu sdílet s lidmi, kteří to mají stejně,“ vysvětluje 24letý Zoltán.
Právě kvůli tomu, že chce přesně tyhle pocity šířit i mezi další lidi, vznikl jeho projekt s názvem Board Across Slovakia. Díky pomoci firem Red Bull a Horsefeathers mohl dvě sezony objíždět celé Slovensko s kameramanem a fotografy a zachytit svoje umění předváděné na pozadí nejzajímavějších míst jeho rodné země.
„Spousta kluků a holek natáčí videa, kde se jenom střídají triky. Já jsem chtěl udělat něco, co by mělo hodnotu i pro lidi mimo sport, ale zároveň by jim taky řeklo, proč je snowboarding super,“ vysvětluje Zoltán. Svoje umění tak předvádí třeba u trenčínského hradu, v Banské Bystrici nebo u termálního koupaliště v Kalamanech. Díky globálnímu dosahu jeho sponzora má video potenciál dostat se i do zahraničí, takže by mohlo fungovat tak trochu i jako turistický průvodce.
Jiných videí, ve kterých hraje hlavní roli sníh, kopce a prkno, už Zoltán natočil několik. Spíš než na soutěže se soustředí právě na ně. Z vlastního přesvědčení i kvůli tomu, že vrcholový snowboarding je pro závodníka z Česka nebo Slovenska finančně neobyčejně náročná záležitost a dovolit si to může jen pár lidí.
„Původně jsem jezdil na skejtu, o který jsem si řekl k patnáctým narozeninám babičce. Jsem z Jasné v Nízkých Tatrách a jednou v dubnu jsme jezdili u nás v parku, zatímco na horách byla ještě spousta sněhu. Dodnes si pamatuju, jak do toho parku přijela parta snowboardistů ještě v zimním oblečení a začali dělat triky na skejtu s námi,“ popisuje Zoltán moment, který ovlivnil jeho život.
Pár měsíců na to si našel brigádu v hospodě, aby si vydělal na svůj první snowboard, postupně bodoval na závodech a začaly si ho všímat i firmy, které dodnes sponzorují jeho filmové projekty, které ho přece jen baví nejvíc.
Kvůli jednomu z nich pracoval celé léto v Dánsku na farmě, aby si vydělal dost peněz a mohl pak strávit dva měsíce v proslulé kalifornské lokalitě Bear Mountain. „Točili jsme tam tehdy něco jako blog a bylo to úžasné. Je to místo, kde pořád svítí slunce, a mě to pak všechno chytlo ještě víc,“ vzpomíná s nadšením v očích Zoltán, který tráví na sněhu možná i přes sto dní ročně. Přesné číslo ale nezná.
Ajťák může pracovat odkudkoliv
Když si měl vybírat vysokou školu, myslel přirozeně nejdřív na něco se sportem. To mu ale rozmluvili rodiče a sám si řekl, že se může kdykoliv zranit a bude potřebovat něco, kde nebude stoprocentně funkční tělo potřeba a bude to víc sázka do budoucna.
Protože měl na střední rád matematiku, volba padla na informatiku. „Přijde mi to jako skvělá kombinace. Člověk, který ovládá IT, může pracovat odkudkoliv. Přesně takhle by se mi do budoucna líbilo fungovat,“ líčí student magisterského oboru orientovaného na IT služby, systémy a řízení.
Obor má povinnou několikaměsíční praxi, protože je ale flexibilní, domluvil se Zoltán s vyučujícími, takže je buď od rána do večera ve škole, nebo v Brně vůbec není a sjíždí kopce. Svoji praxi absolvoval na ústavu výpočetní techniky u kyberbezpečnostního týmu a teď u něj i pokračuje. Spolu s kolegy vyvíjí takzvané modely byznys procesů, ve zkratce něco jako návody pro budoucí kolegy, kteří až se budou na práci v týmu zaučovat, budou mít tyhle modely jako kuchařku.
„Baví mě práce v týmu i lidi, kteří v něm jsou, takže přemýšlím, že v tom budu pokračovat i potom, až dokončím magistra,“ říká Zoltán, který už si vyzkoušel, že to se dny na sněhu kombinovat jde, a to je pro něj nejdůležitější.
