Spojit oslavy 100. výročí vzniku univerzity s jednou z největších sportovních výzev svého života se rozhodlo dvanáct administrativních pracovníků Masarykovy univerzity. V týmu s názvem 100pa MUNI odkazujícím na probíhající oslavy poběží o víkendu 11. a 12. května jeden z nejnáročnějších českých štafetových závodů Vltava Run.
Mezi běžci platí závod za legendu, místa na startu jsou rozebraná během pár minut. Univerzitní tým čeká 360 kilometrů podél Vltavy ze šumavského Zadova až do Prahy.
Nápad spojil skupinu lidí, kteří by se možná jen tak dohromady nedali. „Myšlenka přihlásit se na Vltava Run vznikla na jednom z výjezdních zasedání. Někdy po půlnoci jsme se bavili s Martinem Hadašem z odboru veřejných zakázek rektorátu a Radkem Trautmannem z centra pro transfer technologií, že všichni tři běháme a že bychom probíhající oslavy stého výročí mohli doplnit i o sportovní prvek,“ přibližuje kapitán týmu Roman Badík, jinak vedoucí rektorátního odboru výzkumu.
Nejdřív to vypadalo jen jako klasické noční hecování, které bude nejhůř za pár dní zapomenuto. Uskutečnění tohoto nápadu totiž nenahrávají propozice závodu, který je těžký sportovně a náročný organizačně. Každý tým se skládá z dvanácti lidí, kteří uběhnou (nebo v to aspoň doufají) během dvou dnů každý tři úseky po asi deseti kilometrech s různou mírou převýšení. Ideální je ale mít také náhradníky v záloze, protože v tak velkém počtu lidí není ojedinělé, že se někdo před startem zraní.
„Nás je nakonec patnáct včetně záložních běžců. Kolegy do týmu jsme sháněli různým způsobem, většinou přes naše osobní kontakty. Nechtěli jsme nábor vyhlašovat oficiálně, protože univerzita je velká instituce a nějak jsme si nedovedli představit, jak bychom členy týmu vybírali,“ dodává Roman Badík.
Družstvo čeká ojedinělý závod již příští víkend. Ti, kdo v dané chvíli zrovna neběží, se totiž mezi jednotlivými úseky závodu přesunují na další předávací stanoviště ve dvou dodávkách. A protože závod pokračuje bez ohledu na noční hodinu a tmu bez přerušení, musí se každý vyspat někde cestou.
Organizátoři akce k tomu mají po trase pronajaté například tělocvičny, ale ne na všech úsecích je něco takového možné, a tak se někdy spí jen při přejezdech v autech nebo trochu na divoko v přírodě pod stromem.
„Nikdo z nás nikdy nic podobného neběžel, takže moc nevíme, co můžeme čekat. V podstatě však neexistuje recept, jak se na takový běh vzhledem k jeho specifickým podmínkám připravit. Všichni z toho máme velký respekt,“ vysvětluje Badík, který sám často běhá delší vzdálenosti v horském terénu.
Cílem univerzitního týmu však není dostat se na čelní místa výsledkové listiny a konkurovat týmům profesionálních běžců, kteří se Vltava Run pravidelně účastní, ale závod si užít, společně oslavit univerzitní výročí a možná započít novou tradici účasti univerzity na podobných běžeckých závodech.
