Pavel Homolka pracuje na Klinice tělovýchovného lékařství a rehabilitace, která je společným pracovištěm Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Klinika ale v současné době výrazně omezila práci a soustředí se jen na nejakutnější případy a na výuku mediků. Homolku a ostatní lékaře a zdravotníky tak lidé mohou potkat hlavně ve vakcinačním centru nemocnice.
Zároveň však jako sportovní lékař dlouhodobě spolupracuje s Českým olympijským výborem. Zúčastnil se už olympijských her v Londýně, v roli šéflékaře výpravy fungoval také při Youth Olympic Games v čínském Nanjingu. Nyní je u toho, když se v rámci českého olympijského týmu formuje takzvaný Medical Team pro Letní olympijské hry v Tokiu, které byly z důvodu pandemie koronaviru přesunuty z loňského roku do letošního.
O konečném počtu lékařů a fyzioterapeutů, kteří odletí do Tokia, a tedy i o účasti Pavla Homolky, bude rozhodnuto až po ukončení olympijské kvalifikace, která se v některých sportech uskuteční v jarních či letních měsících. Například kvalifikační turnaj českých basketbalistů končí až na začátku července a teprve potom bude jasné, kolik členů bude mít česká olympijská výprava a kolik zdravotníků bude potřeba.
Kvalifikace pro doktory
Kvalifikační boje o olympiádu tak probíhají nejen na poli sportovním, ale i mezi zdravotníky. „I mezi lékaři panuje ostrý nominační boj. Každý lékař ucházející se o nominaci musí být jmenován příslušným sportovním svazem, projít nominačním sítem a absolvovat celkem nelehkou zkoušku ve Světové antidopingové agentuře World Antidoping Agency,“ popisuje celý proces Homolka.
Medical Team se v širším složení společně se členy servisního zázemí her sešel už loni v létě. Zdravotníci tehdy poprvé podrobně diskutovali otázky organizace velkých sportovních akcí v podmínkách světové pandemie. Rámcově jsou tak známá i konkrétní opatření, která na sportovce a jejich doprovody v místě konání her čekají.
„Provést PCR testy na koronavirus u všech sportovců a doprovodu bude povinné před odletem z České republiky a také na letišti po příletu do Tokia. Další testování lze očekávat během pobytu v olympijské vesnici, u sportovců pak také dvanáct hodin před soutěží. V místě konání her bude nutné dodržovat odstupy a nosit roušky. Bude nutné dodržovat zvýšené nároky na osobní hygienu i úklid. Otázka očkování sportovců a testování během her se stále ještě diskutuje a upřesňuje. Dá se také předpokládat, že sportovci se budou snažit žít v bublinách s minimalizací kontaktů, pravděpodobně nebudou moci jít fandit jiným sportům. Nejistá je také účast diváků na sportovištích. Tyto otázky budou zodpovězeny až těsně před hrami podle právě probíhající epidemiologické situace v Tokiu,“ objasňuje lékař.
Zdravotní zabezpečení olympioniků i doprovodu Českého olympijského týmu je na vysoké úrovni. Členové Medical Teamu se musí orientovat v základech sportovní medicíny, ve sportovní výživě, traumatologii a také psychologii, v problematice pitného režimu, ale třeba i časového posunu. „Musí znát zásady správné a rychlé aklimatizace, protože zcela jistě bude mít řada sportovců po příletu do Tokia potíže s usínáním,“ upozorňuje na jednu z možných zdravotních komplikací Homolka.
Náročné podmínky
Lékaři musí být pro Tokio připraveni mimo jiné na práci ve velkých vedrech, a to až 38 stupňů Celsia, dále při vysoké vlhkosti vzduchu a možná i v podmínkách smogu. Mohou je ale čekat i jiné nemedicínské problémy jako zemětřesení, tajfuny, komplikovaná dopravní situace, překonávání velkých vzdáleností a podobně.
Lékaři i fyzioterapeuti budou na hrách sportovcům k dispozici 24 hodin denně na sportovištích i mimo ně. Budou také podrobně obeznámeni se zdravotním stavem sportovců. Třeba i s tím, zda sportovec již prodělal nákazu koronavirem.
„Rozhodně doporučujeme, aby po prodělání infekce covidem-19 sportovec podstoupil mimořádnou tělovýchovně-lékařskou prohlídku. Ta obsahuje podrobnější funkční vyšetření plic, klidové a zátěžové vyšetření EKG. Pokud se najdou příznaky poškození funkce plic či srdce, musí být sportovci došetřeni dalšími specialisty.
Je také pravděpodobné, že u sportovců se v budoucnu setkáme se symptomy postkovidového sydromu, tedy přetrvávajícími následky infekce covid-19, na což již v současnosti probíhá několik studií, a setkáváme se s tím, že bohužel často dochází k přecházení a podcenění potíží v kombinaci s extrémní zátěží, což může přinášet velké zdravotní komplikace,“ upozorňuje lékař.
Stále však není jasné ani to, zda se olympijské hry letos uskuteční. Koncem března se rozběhla olympijská štafeta, ale ani ta nebude zárukou konání her.
Homolka všem sportovcům účast na tomto vrcholném podniku přeje: „Z pohledu lékaře chci říct, že pro mnoho vrcholových sportovců, kteří se svým sportem živí, mohou být současná protiepidemická opatření osobní tragédií. Vezměte si, že se řadu let připravují na sportovní vrchol, který se vzhledem k restriktivním opatřením na celém světě nakonec nekoná. To může mít pro sportovce i existenční dopady. Také z pohledu člověka a fanouška sportu bych byl samozřejmě moc rád, aby se hry uskutečnily. Sice to budou jiné olympijské hry, než na jaké jsme zvyklí, ale pořád to budou olympijské hry.“
