Přivezeme šest medailí. Taková prohlášení byla slyšet v létě před odletem české výpravy na evropský šampionát v atletice. Z těch šesti byla nakonec medaile jedna jediná a mluvilo se o tom, že Češi zklamali. S výjimkou osmistovkařky Lenky Masné, absolventky Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity. Ta dělala co mohla. Zlepšila si osobní rekord a v těžké konkurenci doběhla ve finále šestá. „I když jsem nedosáhla na medaili, vím, že jsem uspěla,“ cítila zadostiučinění Masná, které gratulovala i česká atletická legenda Jarmila Kratochvílová.Jak s více než měsíčním odstupem hodnotíte svoje vystoupení?
I teď mám pocit, že můj výkon v Barceloně byl maximální, víc už jsem předvést nemohla. Zaběhnout dvakrát čas pod dvě minuty bylo na hranici mých možností. Moc mě těší i osobní rekord, protože to znamená, že jsem dokázala perfektně načasovat formu, což se nepovede každému.
Od českých atletů se v Barceloně hodně čekalo, ale většina očekáváním nedostála. Vy jste byla snad jediná, kdo je překonal. Ocenil to někdo?
Slýchávala jsem to často. Právě kvůli tomu, že výsledky některých jiných kolegů nebyly takové, jaké mohly být. Ale mrzí mě, že si někteří lidé myslí, že když někdo nedovezl medaili, znamená to, že neuspěl. Já jsem právě ten případ, že i když jsem medaili nezískala, tak jsem uspěla.
Šampionát přinesl hodně překvapení. Co na něm zaujalo vás jako diváka?
Na stadion jsem se moc nedostala, ale třeba s pozdějším vítězem stovky i dvoustovky Francouzem Lemaitrem jsem se rozcvičovala, protože závodil chvilku přede mnou. Když jsem ho sledovala, nikdy bych neřekla, že může běhat tak rychle, jak běhá. Ten člověk pomalu nemá koordinaci pohybu, rovinky běhá málem klusem. Přijde mi to neskutečné, musí v sobě mít neuvěřitelný talent. Navíc jsem slyšela, že je autista, a nemá proto takové problémy s psychikou: když čeká na start, je absolutně v klidu, jen se tak kolébá ze strany na stranu a poskakuje.
Lenka Masná (třetí zprava) si na evropském šampionátu v Barceloně řekla o pozornost soupeřek. Skončila šestá. Foto: Archiv Lenky Masné.
Myslím, že je to tak. Povedlo se mi vyskočit mezi top závodnice, dostala jsem se pod dvě minuty. Ale na vrcholu ještě určitě nejsem, to bych musela vozit ty medaile.
Dávají si na vás pozor i soupeřky?
Už jsem to pocítila, už mě začaly i zdravit. Až jsem z toho byla překvapená, že opravdu zdraví mě. Když se někdo ozval, tak jsem se dívala, na koho to vůbec je, a pak jsem zjistila, že na mě. Už jsem víc na očích, soupeřky vědí, kdo je Lenka Masná.
Gratulovala vám prý i světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová. Je to tak?
Ano, paní Kratochvílová byla osobně na závodech, takže když jsem doběhla, tak jsem za ní zašla. Blahopřála mi a chválila mě, ale zároveň říkala, že by to chtělo ještě zapracovat na čase, že ten můj ještě nic neřeší. Bylo to pro mě poprvé, kdy jsem s ní prohodila celkově víc než dvě slova, předtím jsme se nikdy pořádně nepotkaly.
Ještě na jaře jste měla cíl stlačit čas pod dvě minuty, což se vám teď povedlo. Co za tím stálo?
Je to tréninkem, přitrénovala jsem, když jsem měla. Možná mi pomohlo i zranění, po kterém jsem měla týdenní výpadek a odpočinula jsem si. I psychicky, a to všechno bylo znát.
Ve vaší disciplíně hodně záleží na taktice běhu. Dá se něco takového natrénovat?
Myslím, že jenom přímo v závodě. Pro mě je lepší, když běžím sama na čele, protože vím, co od sebe můžu čekat. Ale v závodech, jako je mistrovství Evropy, jsou lepší soupeřky, takže mě do čela nepustí. To musí být člověk hodně obezřetný, hlídat si, kdo kdy nastupuje, abych pořád věděla, jak se situace vyvíjí a kdy zareagovat. Při závodě dochází ke kontaktům a někdy i ke zraněním. Na seběhu si člověk musí dávat pozor, dívat se, jakým stylem soupeřky běhají, kdy se sbíhají. V tomto ohledu to chce zkušenosti.
K medaili vám v Barceloně chybělo nějakých pět desetin sekundy, váš nynější čas byste zkrátka potřebovala ještě stlačit. Máte představu, jak toho dosáhnout?
Pořád si myslím, že mám v tréninku i v psychice ještě velké rezervy. Vím, že mám stále co zlepšovat, a doufám, že tohle ještě nebyl můj poslední čas a ještě ho vypiluju. Teď je důležité, abych zůstala zdravá, pak může výkonnost gradovat.
