Ale návrat se povedl. Hortová obsadila druhé místo na akademickém mistrovství republiky. A to přesto, že původně měla závodit v kategorii trojic.
Je mistryní republiky z roku 2006 a v roce 2008 se zúčastnila také prvního světového šampionátu, na kterém měla Česká republika svoje zastoupení. To všechno přesto, že s aerobikem začínala až v patnácti letech. „Původně jsem se od tří let věnovala sportovní gymnastice, ale tu mi lékaři kvůli zranění zakázali. Hledala jsem potom sport, který by mě bavil stejně, ale zdravotně mi tolik nevadil, a volba padla na gymnastický aerobik,“ líčí pětadvacetiletá Hortová, posluchačka oboru nutriční terapeut, jež nejraději vzpomíná právě na zmíněné mistrovství světa 2008 v německém Ulmu pořádané Mezinárodní gymnastickou federací FIG.
Právě jméno pořadatele je v tomto případě velmi důležité, aerobik je totiž rozštěpen do dvou proudů. „Sportovní aerobik pod hlavičkou organizace FISAF je spíš show, chybí přísné hodnocení jednotlivých komponent, z nichž se sestava skládá. Náš gymnastický aerobik je díky pravidlům objektivnější. Nemůžeme ovšem sehnat sponzory, a proto jsme mohli jet na šampionát ve větší sestavě poprvé až před třemi lety,“ vysvětluje Hortová.
Mezi více než šedesáti závodnicemi tehdy obsadila třicátou třetí pozici. „Brala jsem to jako velký úspěch. Ve sportovním aerobiku závodí v jedné kategorii mezinárodního závodu třeba deset závodnic, u nás jich bývá více, proto je rozdíl skončit pátá tam nebo tady.“
V obou odvětvích aerobiku se dlouho mluvilo o sloučení, dnes ale podle Kateřiny Hortové nic nenasvědčuje tomu, že by k němu v dohledné době mělo dojít.
A ostatně i studentka Masarykovy univerzity má teď úplně jiné starosti. Čekají ji bakalářské státnice. „Sportu dávám hodně a skloubit ho se školou není jen tak. Člověk zkrátka obětuje volný čas. Ale snad všechno dobře dopadne,“ přeje si.
