Dohromady 108,5 bodu nasbírali reprezentanti Masarykovy univerzity na Českých akademických hrách, které se konaly v první polovině července v Liberci. Celkem 153 studentů univerzity se tak postaralo o to, že škola obhájila loňské druhé místo v celkovém bodování škol. Malá česká olympiáda vysokoškoláků letos hostila více než 2000 sportovců a rozdávalo se na ní 462 sad medailí.
Zástupci Masarykovy univerzity vyhráli například ženský a mužský basketbalový turnaj i volejbalový turnaj mužů. Úspěšní byli i mezi jednotlivci. Hned čtyři medaile získala plavkyně Klára Mikulášová, tři její bazénový kolega Marek Polach a tři atlet Adam Hromčík. Ten kraloval soutěži desetibojařů, závodům ve skoku do dálky a byl i členem zlaté štafety na trati 4x 100 metrů.
„Tohle je pro mě rozhodně nejpovedenější ročník akademických her, na jakém jsem kdy byl. Vždycky jsem byl maximálně třetí,“ má radost Hromčík, který teď dokončuje svoje druhé magisterské studium, takže se akce zúčastnil už několikrát.
Velké závody, na které se sjíždí tisíce sportovců, pro něj nejsou ničím neobvyklým, v Česku totiž aktuálně patří mezi pětici nejlepších desetibojařů. „Odmala jsem zkoušel všechno možné. Začínal jsem gymnastikou už někdy ve čtyřech letech, pak jsem přešel k atletice a ochutnával jednu disciplínu za druhou, až mi trenér navrhnul, ať se dám na desetiboj,“ vysvětluje Hromčík, proč zakotvil právě u velenáročné kombinace deseti atletických disciplín.
Aktuálně se sport snaží kombinovat se školou, pomalu už se ale rozhlíží i po pracovním uplatnění. Rád by využil to, co se na univerzitě naučil, vystudoval totiž sportovní management.
Ve své diplomové práci Hromčík analyzoval propagaci jihomoravských atletických klubů. Výsledek? O propagaci a vztazích s veřejností se nedá moc mluvit, téměř žádná neexistuje. „Kluby zhruba mají ponětí, o co jde, a trochu se snaží různé věci dělat, ale většinou nemají nikoho s patřičným vzděláním, nebo někoho, kdo by problematice rozuměl, a podle toho to i vypadá,“ přibližuje Hromčík, který se při rozhovorech s respondenty pro svoji diplomovou práci často setkával s údivem, jaké všechny nástroje lze pro šíření vlastního dobrého jména využít.
Výsledek ho ale příliš nepřekvapil, kluby nemají na propagaci téměř žádné peníze, a když už nějakými disponují, snaží se je investovat hlavně do mládeže a jejího rozvoje. Absolvent fakulty sportovních studií by to rád pomohl změnit. Nápady na to jak, už má prý nachystané. „Ale ještě je brzy na to je rozebírat,“ odmítá s úsměvem svoji strategii prozradit.
